Putinovi se na Ukrajině silně nedaří. A nejen tam. Ruská ekonomika se rozpadá a v Samarkandu, na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci, se mu dostalo hned několikerého ponížení. Všichni, s nimiž se setkal, ho nechali čekat. Indové i Číňané mu, byť zatím velmi diplomatickým jazykem, poměrně zřetelně dali najevo, že mají výhrady k tomu, co dělá. Doma se vůči jeho „kurzu“, který prý podporuje absolutní většina Rusů, vymezili regionální politici z Petrohradu a Moskvy. Popová ikona Alla Pugačovová prohlásila, že se z Ruska kvůli němu stal vyvrhel mezinárodního společenství… Bude Putin svržen, respektive bude svržen rychle? Je to možné. Ale jisté to není. Níže se pokusím rozvinout, proč se domnívám, že k tomu spíš nedojde. Budoucnost ukáže, jak moc se mýlím.

Čtyřiadvacátého února vpadla ruská armáda na Ukrajinu. Rusko válku nevyhlásilo, nevyhrálo a zdá se, že vývoj na bojištích směřuje k tomu, že se v Moskvě budou muset vážně zabývat otázkou, jak odvrátit porážku. Čím reálněji tato alternativa vyvstává, tím výrazněji v Evropě sílí volání po míru. V této souvislosti není na škodu položit si zdánlivě jednoduchou otázku: Co je to mír? A hlavně: Co mír není?

Vladimir Putin ve středu ohlásil částečnou mobilizaci i ochotu „bránit se“ všemi dostupnými prostředky. Za půl roku od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu se toho změnilo hodně. Zeptali jsme se proto tří odborníků na Rusko, jak chápat mobilizaci, jak je na tom opozice, nebo co si myslí o záhadných úmrtích oligarchů a dalších prominentních Rusů. Na dotazy Deníku N odpovídali: Michael Romancov (politický geograf, vyučuje na Katedře politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a na Metropolitní univerzitě Praha), Karel Svoboda (rusista a politolog, působí na Katedře ruských a východoevropských studií FSV UK) a Pavel Havlíček (analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky).

Putinovi se na Ukrajině silně nedaří. A nejen tam. Ruská ekonomika se rozpadá a v Samarkandu, na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci, se mu dostalo hned několikerého ponížení. Všichni, s nimiž se setkal, ho nechali čekat. Indové i Číňané mu, byť zatím velmi diplomatickým jazykem, poměrně zřetelně dali najevo, že mají výhrady k tomu, co dělá. Doma se vůči jeho „kurzu“, který prý podporuje absolutní většina Rusů, vymezili regionální politici z Petrohradu a Moskvy. Popová ikona Alla Pugačovová prohlásila, že se z Ruska kvůli němu stal vyvrhel mezinárodního společenství… Bude Putin svržen, respektive bude svržen rychle? Je to možné. Ale jisté to není. Níže se pokusím rozvinout, proč se domnívám, že k tomu spíš nedojde. Budoucnost ukáže, jak moc se mýlím.

Po smrti královny Alžběty II. začaly zesilovat hlasy o současných problémech a historických dluzích britské monarchie. Zločiny z éry kolonialismu a útlak ze strany impéria jsou pro mnohé národy stále živé a nyní vypluly na povrch. Bude se muset britská monarchie razantně změnit? A jak se s tím vypořádá nový král Karel III.? Hostem Filipa Titlbacha je politický geograf Michael Romancov.

Odchodem Michaila Sergejeviče Gorbačova se v jistém smyslu uzavírá 20. století, jehož osmou dekádu, spolu s Ronaldem Reaganem (zemřel 2004), Margaret Thatcherovou (2013), Françoisem Mitterrandem (1996) a Helmutem Kohlem (2017) zásadním způsobem utvářel.

Od doby, kdy Rusko přestalo být z našeho pohledu strategickým spojencem a stalo se strategickým problémem, soustavně přibývalo názorů, že by nám bylo lépe, kdyby vůbec nebylo. Agresivní vpád na Ukrajinu tyto hlasy ještě zesílil. Kdo volá po rozpadu největšího státu světa? A bylo by to k něčemu? Hostem podcastu je politický geograf Michael Romancov.

Ľudia v Kremli majú mentalitu z 19. storočia, myslí si český politický geograf Michael Romancov. Za ruské územie považujú skoro všetko, čo kedysi ovládalo ich impérium. Rozpad Sovietskeho zväzu vnímajú tak, že ich krajina sa zrazu vrátila o tristo rokov späť: ocitla sa v hraniciach, v ktorých bola za Petra Veľkého.

Složité problémy nikdy nemají jednoduchá řešení. Jednou z nejkomplikovanějších otázek, s nimiž se ve světě lze setkat, je vznik a zánik státu. Nejrozlehlejším teritoriálním aktérem v současném systému mezinárodních vztahů je Ruská federace, vzniklá v důsledku rozpadu SSSR. Od té chvíle je v Rusku i v zahraničí probíráno téma její existence v mezinárodně uznaných hranicích.

Rusko je přesvědčeno, že nikdy žádnou válku nezačalo. Vždy se stalo obětí agresora, jemuž se muselo postavit. Není to ani zdaleka pravda a má to i své důsledky v tom, jak se Rusko po jakékoliv válce chová. Co z toho vyplývá pro nás?