Tohle téma rezonuje na českých sociálních sítích již od víkendu: Německo a Francie se prý prakticky tajně chystají vytvořit jakýsi superstát uvnitř Evropské unie, svým podpisem to lídři obou kontinentálních velmocí stvrdili 22. ledna.
Politický geograf, pedagog a publicista Michael Romancov má blízké vazby k Rusku. Nejen proto, že z něj pocházel jeho dědeček, se této oblasti a politickým vazbám vůči Putinově zemi věnuje nejčastěji. Za obrovské bezpečnostní riziko ovšem považuje také Čínu. „Je stejné jako v případě Ruska, ale myslím si, že Čína se, alespoň zatím, chová úplně jinak,“ říká pondělní host Osobnosti Plus.
Z dvaceti nejvlivnějších zemí jsou v první pětce hned tři evropské státy. Rusko je až desáté. Co musí Západ dělat, aby si své dominantní postavení udržel?
Národní státy existují – historicky vzato – jen chvíli a mají poměrně „mělké kořeny“, což na druhou stranu neplatí o impériích či integračních uskupeních, která ve skutečnosti evropské historii dominovala a dominují. Co z toho vyplývá pro nás?
Mocenský rebalanc pokračuje, i proto nelze na globální scéně čekat zklidnění. To pak jen umocní domácí poblémy Spojených států, Číny, Brazílie a mnoha dalších systémově významných zemí. Podrobnosti nabízí první díl Alter Eko výhledu na rok 2019.
Eurozóna by kvůli zadlužené, populisty vedené Itálii mohla v roce 2019 zažít další ostrý test. Celou Evropu pak zcela jistě ozkouší blížící se – a stále nedostatečně připravený – brexit. Tím ale seznam výzev, které před námi stojí, zdaleka nekončí. Podrobnosti nabízí druhý díl Alter Eko výhledu na rok 2019.
Na 26. prosince připadá sedmadvacáté výročí rozpadu Sovětského svazu, události, o níž dvě třetiny Rusů v průzkumu veřejného mínění prohlásily, že jí litují. Přitom se většině vede výrazně lépe než tehdy. Proč tedy?
Host: Michael Romancov, politický geograf, Moderuje: Zuzana Tvarůžková.
Sankce, které EU uvalila na Rusko po anexi Krymu, byly prodlouženy. Navzdory incidentu v Kerčském průlivu ale nebyly rozšířeny. Zatím se tedy jede dál ve vyjetých kolejích po cestě, o které nevíme, kam přesně by měla vést.
Složitý svět přeplněný informacemi. Jak se v nich vyznat? Jak odlišit fakta od výmyslů a lží? A komu prospívá informační chaos? Sledujte Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Doba dezinformační. Pozvání přijali mimo jiné astronom Jiří Grygar, politický geograf Michal Romancov, politoložky Anna Durnová a Petra Vejvodová nebo analytik František Vrábel.
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.