Podcast Aktuálne o Ukrajine: Ako Michael Romancov hodnotí české aktivity na zvýšenie vojenskej pomoci Ukrajine? Nemal by sa Putin jednoducho vyhlásiť za cára? Odradia ho od ďalších šialených plánov rázne slová Emmanuela Macrona?
Podcast Aktuálne o Ukrajine: Ako Michael Romancov hodnotí české aktivity na zvýšenie vojenskej pomoci Ukrajine? Nemal by sa Putin jednoducho vyhlásiť za cára? Odradia ho od ďalších šialených plánov rázne slová Emmanuela Macrona?
Na fenoménu otroctví lze dobře ilustrovat, jak je náš svět složitý a historicky, ekonomicky i geograficky propojený. A protože na 25. března připadá Mezinárodní den památky obětí otroctví a transatlantického obchodu s otroky, povídá si v dalším díle podcastu Romancov a spol. Filip Zajíček s Michaelem Romancovem právě o tomto tématu.
Kdy bylo Rusko nejsvobodnější? Proč jsou pojmy svoboda a demokracie v tamním kontextu často spojeny s anarchií a chaosem? A záleží nám vlastně dost na naší svobodě? Ve speciálním vydání podcastu Romancov a spol. debatují nad otázkami Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.
Jak se stalo, že Československo paradoxně hrálo důležitou roli ve zrodu NATO? Proč se vlastně tolik pozornosti upírá na severní Atlantik jako nějak definované území a jak se hrálo o to, aby se Aliance rozšířila na východ? V podcastu Romancov a spol. debatují redaktor Deníku N Jan Wirnitzer a politický geograf Michael Romancov.
Podruhé se v podcastu Romancov a spol. vydáváme za oceán, abychom se pokusili poukázat na rozdíly mezi Evropou a USA, tentokrát však více z české perspektivy. Zatímco v Česku o informace z Ameriky není nouze, Česko je pro Američany zemí buď zcela neznámou, nebo „ztracenou“ kdesi v Evropě. Co v České republice nevíme o Spojených státech a co v USA nevědí o nás? Jaké české téma v nich rezonuje? A co formovalo vztah Evropy k USA? Na lince Praha–Miami si o tom povídali politický geograf Michael Romancov s Janou Ciglerovou, americkou zpravodajkou Deníku N.
Komentář Michaela Romancova: O co Carlsonovi jde? Nepochybně o peníze a vliv. Tím to však nekončí. Své o tom věděl už Julius Fučík.
Ruská agrese na Ukrajině pokračuje už druhým rokem a podle vývoje na frontě to vypadá, že konflikt “zamrzl” v zákopové válce, kde ani jedna strana nemá sílu na výraznější průlom. Podle politologa Jana Šíra, politického geografa Michaela Romancova a novináře Ondřeje Soukupa bude nejspíš nutné hledat onen zlom ve válce jinde než na bitevním poli.
Od rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu uplynou v sobotu dva roky. Letos je to navíc deset let od anexe Krymu a propuknutí bojů na Donbasu. Výroční speciál podcastu Zbytečná válka se věnuje nejen zhodnocení vývoje na frontě, ale i tomu, kdy vlastně konflikt začal, jak může skončit a co by měl dělat Západ. Debatu pětice hostů moderuje Michael Rozsypal. V první části věnované historii konfliktu byli hosty ukrajinistka Lenka Víchová a zvláštní zmocněnec pro Východní partnerství David Stulík. V druhé polovině pak mluvili politický geograf Michal Romancov a bezpečnostní analytik Otakar Foltýn.
Paralely jsou nebezpečná věc, přesto jsme se o nějaké opatrně pokusili. Hledali jsme vzorce, které se ve válčení s účastí Ruska opakují – od poloviny 19. století a krymské války až do té dnešní, stále probíhající agrese proti Ukrajině. Teď jsou dva roky od plošné ruské agrese proti Ukrajině, 15. února jsme si připomněli 35. výročí sovětského stažení z Afghánistánu… Kam jsme se za tu dobu posunuli? V podcastu Romancov a spol. mluví politický geograf s redaktorem Deníku N Janem Wirnitzerem.
Před dvěma lety rozpoutalo Rusko největší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války. Invaze na Ukrajinu si od svého začátku vyžádala statisíce mrtvých a raněných, zanechala za sebou města srovnaná se zemí a vyhnala z domovů miliony lidí. O tom, co přinesly dva válečné roky z pohledu politiky a české, potažmo evropské společnosti, přišli do podcastu ChariTALK diskutovat novinář Jakub Szántó a politický geograf Michael Romancov. Jakou roli hrají v konfliktu dezinformace a jak si nimi (ne)umí poradit naše společnost? A proč se dezinformátoři dívají na Vladimira Putina jako na ochránce křesťanské konzervativní Evropy?
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.