Za komunismu koloval vtip „Víte, co je největší sovětský hospodářský zázrak? Mít Ukrajinu a nemít pšenici.“ Rusko sice už Ukrajinu nemá, ale podobných „zázraků“ nabízí tamní ekonomika stále celou řadu.
Za komunismu koloval vtip „Víte, co je největší sovětský hospodářský zázrak? Mít Ukrajinu a nemít pšenici.“ Rusko sice už Ukrajinu nemá, ale podobných „zázraků“ nabízí tamní ekonomika stále celou řadu.
Obě světové války a později i válka studená ukázaly, jak zásadní pro schopnost čelit nejdříve německé a později sovětské hrozbě je udržení námořní a vzdušné nadvlády nad severním Atlantikem.
Více než tři sta padesát let rostl ruský stát průměrnou rychlostí 110 km² denně, tedy zhruba o území velikosti dnešního Slovenska ročně. A většina Rusů je přesvědčena, že k tomu byla jejich země donucena, neboť ji sousedé buď napadali a musela se bránit, nebo ji vtahovali do svých konfliktů, které pak musela pomáhat řešit…
V médiích i na sociálních sítích se vede spor o to, zda šíření dezinformací, jejichž prostřednictvím se jeden stát snaží destabilizovat stát jiný, je potřeba hned označovat slovy jako „válka“ či „boj“. A zda tím vlastně nepomáháme „nepříteli“.
V Rusku se zvedla vlna nevole poté, co si v Süddeutsche Zeitung dovolili poznamenat, zda by nebylo lepší připomínat si obrovské utrpení Leningraďanů během německé blokády tryznou, a ne vojenskou přehlídkou. Jenže Kreml obraz nepřítele nutně potřebuje.
Začátek rozhovoru s Michaelem Romancovem je příznačný. „Počkejte prosím chviličku, ještě odpovím na jeden tweet,“ vítá návštěvu ve svém kabinetu na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze-Jinonicích. Známý politický geograf a publicista přispívá do řady novin, diskutuje v televizi i rozhlase, na sociální síti Twitter se vyjadřuje k aktuálnímu dění. Akademici, respektive elity mají podle něj vstupovat do veřejného dění.
Až bezmála tři čtvrtě století od skončení II. světové války začalo Rusko a Japonsko jednat o mírové smlouvě. Obě strany mají na jejím uzavření zájem, ale to je zatím asi vše, na čem se opravdu jsou schopny shodnout. Co tedy stojí dohodě v cestě?
Tohle téma rezonuje na českých sociálních sítích již od víkendu: Německo a Francie se prý prakticky tajně chystají vytvořit jakýsi superstát uvnitř Evropské unie, svým podpisem to lídři obou kontinentálních velmocí stvrdili 22. ledna.
Politický geograf, pedagog a publicista Michael Romancov má blízké vazby k Rusku. Nejen proto, že z něj pocházel jeho dědeček, se této oblasti a politickým vazbám vůči Putinově zemi věnuje nejčastěji. Za obrovské bezpečnostní riziko ovšem považuje také Čínu. „Je stejné jako v případě Ruska, ale myslím si, že Čína se, alespoň zatím, chová úplně jinak,“ říká pondělní host Osobnosti Plus.
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.