Boje v Sýrii, energetika nebo třeba cestování. To jsou hlavní témata, o kterých budou v Ankaře jednat ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho turecký protějšek Mevlüt Cavusoglu. Jednání je důkazem stále pevnějších vztahů mezi oběma zeměmi a jejich ochotě postupovat společně pokud jde o Sýrii.
Ve středu 8. srpna informovalo americké ministerstvo zahraničí o nových sankcích vůči Moskvě. Důvodem je jistota, že Rusko použilo otravnou bojovou látku v Salisbury. Připočteme-li k tomu stále tvrdší výroky stále většího množství amerických zákonodárců na adresu Putinova režimu, který začíná být čím dál častěji otevřeně označován za režim mafiánský, a také rozhořčení cloumající značnou částí amerických elit kvůli ovlivňování voleb, je zřejmé, že americko-ruské vztahy perspektivu brzkého zlepšení nemají.
8. srpna odvysílala stanice Český rozhlas Plus v pořadu interview plus rozhovor s europoslancem Jaromírem Kohlíčkem (KSČM), který se před nedávnem vrátil z návštěvy anektovaného Krymu, kde pobýval spolu s někdejším místopředsedou KSČM Jaroslavem Skálou a senátorem Jaroslavem Doubravou z hnutí severočeši.cz. Téměř půlhodinovému rozhovoru, který s ním vedl moderátor Michael Rozsypal dominovala obhajoba ruské agrese, většinou za použití ne zcela logicky zvolených analogií chování USA, a kritika Evropské unie. Tedy nic, co by od člena KSČM mohlo jakkoli překvapit. Přesto mě však v tomto vystoupení zaujaly dvě obecné tendence, o které bych se se čtenáři Tapolitika.cz rád podělil.
Michael Romancov hostem pořadu Horizont ČT24 na téma „Ozvěny summitu Trump – Putin“ – v čase 5:33 – 9:45.
Přelom minulého a tohoto týdne patřil ruskému prezidentu Putinovi. Nejprve se v Moskvě stal hvězdou předávání medailí finalistům fotbalového šampionátu, o den později v Helsinkách zastínil Donalda Trumpa.
V klasickém britském komediálním seriálu Jistě, pane premiére se v díle Patron umění praví: „Jen jsem vám řekl, že banket při vyhlašování cen nejlepším britským hercům je přenášen živě televizí a že coby čestný host budete viděn miliony diváků jako součást spektakulární a zábavné podívané. A že si vás diváci spojí se všemi těmi hvězdami, které přinášejí potěšení milionům lidí.“
Zrušení naplánované schůzky s Kim Čong-unem a následné prohlášení, že se možná přece jen uskuteční, zajistilo v minulém týdnu Donaldu Trumpovi hlavní díl mediální pozornosti. Zatím se nezdá, že by Trump vůči jakémukoli světovému problému měl nějakou strategii, ale určitě je rád, když se o něm mluví.
Když Vladimir Putin slavnostně otevřel most spojující Krasnodarský kraj přes Kerčskou úžinu s okupovaným Krymem, nechal se slyšet, že jde o historický okamžik. Vždyť o výstavbě mostu se uvažovalo ještě za cara. A pak také každou dekádu existence Sovětského svazu. A až teď se díky nasazení dělníků zázrak podařil. Rusko má nejdelší most v Evropě! Sotva zapěl tuto chválu, usedl ruský prezident za volant nákladního Kamazu, slovy „tak pojeďme!“ zavelel sám sobě a jako první přejel po mostě. Ten dokonce mohl nést jeho jméno, což ovšem Putin skromně odmítl.
Jaké jsou největší výzvy pro české zemědělství v příštím čtvrtstoletí? V magazínu Alter Eko odpovědi hledají geopolitolog Michael Romancov a agrární analytik Petr Havel.
Když v prosinci 1989 Gorbačov a Bush starší oznámili konec studené války, vyvolalo to obrovské nadšení a naděje. Následovalo sjednocení Německa, razantní zásah OSN proti irácké okupaci Kuvajtu, bezproblémově zvládnutý rozpad SSSR, když mezinárodní společenství Rusku umožnilo udržet pozici velmoci, či izraelsko-palestinské dohody z Osla. Bezprecedentní, téměř zázračné události.
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.