Německý ministr financí Wolfgang Schäuble znovu obhajoval svůj výrok přirovnávající ruskou anexi Krymu k nacistickému záboru československých Sudet v roce 1938. Prohlásil, že pochybením novinářů byla jeho myšlenka vytržena z kontextu. Politický geograf Michael Romancov nicméně hodnotí ministrovu paralelu jako výstižnou.
V Rusku se v osobě Vladimira Putina zrodil vůdce, který neváhá svou vůli vnucovat i jiným zemím. Mají se bát všichni, na jejichž území žijí ruské menšiny?
Připojení Krymu
Hostem ministr zahraničí Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda sněmovny, předseda KSČM Vojtěch Filip a politický geograf Michael Romancov.
Rusko je velmoc, ale Moskva trpí představou, že to svět nevnímá zřetelně. Proto na různých frontách demonstruje své kapacity a schopnost jednat nezávisle, bez jakékoli podpory zvenčí. Pocit nedostatečné úcty a respektu trápí ruské vládce již po staletí.
Rusko z Krymu své vojáky patrně jen tak nestáhne. „Nedovedu si představit, že by teď Moskva vycouvala poté, kolik do toho všeho investovala energie,“ říká pro iDNES.cz Michael Romancov, politolog z Univerzity Karlovy. Zásadní zlom v krymské krizi podle něj může přinést až plánované referendum o budoucnosti oblasti.
Ruska bychom se měli začít bát, ale nikoli kvůli tomu, co je vidět. Proti jeho tankům, letadlům či raketám se lze efektivně bránit. Ale kvůli tomu, co vidět není a v čem je hlavní zdroj vnitřní síly Putinova režimu (a jeho přitažlivost pro postkomunistický prostor): neexistence demokratické diskuse a demokratických procedur, systematické potlačování opozice a falzifikování dějin.
Zásadním aspektem (ne)poskytnutí pomoci je položení otázek, respektive hledání odpovědí na tzv. tři „D“, tedy distance (vzdálenost), difference (rozdílnost) a dependency (závislost).
Dopady smírčí dohody mezi prezidentem Viktorem Janukovyčem a opozicí ukáže zejména to, jak neklidná bude na Ukrajině páteční noc. Ta ukáže, zda v zemi skutečně existují síly, které ji chtějí destabilizovat. „Teď je nejdůležitější, aby Ukrajina měla čas lízat si rány,“ říká pro iDNES.cz Michael Romancov, který přednáší politickou geografii na Univerzitě Karlově.
Ruský prezident Vladimir Putin možná nenese přímou odpovědnost za rozpoutání střelby v Kyjevě, ale jeho styl jak zahraniční, tak i domácí politiky je zásadním faktorem těchto otřesných událostí.
Dovedete si představit, že by se dnes konala olympiáda v Oranu nebo v Alžíru, ve Francii? Každé děcko školou povinné by řeklo, že to je nesmysl, neboť je vidět, že obě země leží někde jinde, stačí se přece podívat! Proč stejnou logiku nevidíme či nevyžadujeme od nejúspěšnější imperiální mocnosti, od Ruska?
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.