Skotové si mohou v referendu odhlasovat odchod z Velké Británie. Takový krok by mezinárodní řád změnil, avšak určitě by ho nepřevrátil vzhůru nohama.
Skotové si mohou v referendu odhlasovat odchod z Velké Británie. Takový krok by mezinárodní řád změnil, avšak určitě by ho nepřevrátil vzhůru nohama.
S ministrem obrany Martinem Stropnickým /ANO/ o hospodaření resortu, politický geograf Michael Romancov komentuje skotské referendum a debata o tom, zda je spojení „komunistický fízl“ urážka.
Východiska konfliktu na Ukrajině jsou za současného stavu jen velmi mlhavá. Ačkoliv obě strany hovoří o cestě k zastavení bojů, nemusí to přinést do regionu klid. Naopak, situace se stane politicky neřešitelnou a Ukrajina bude nadále zmítána ruskými mocenskými kratochvílemi. Na druhou stranu silová politika Vladimira Putina může mít pro něj zcela nežádoucí efekt, umístění zbraní a jednotek NATO kousek od ruských hranic. Závisí jen na projevené síle a odhodlání zatím poněkud nejistého Západu, a tak i českých politiků. Tak hovořil o ukrajinské krizi v Interview ČT24 z 3. září politický geograf Michael Romancov. Ptala se Světlana Witowská.
Proč Vladimir Putin souhlasil s příměřím v Donbasu? Hodí se mu to, jelikož zapadá do jeho nové strategie: chce Ukrajinu rozložit vnitřně, nikoli násilím. Kromě toho Moskva již začala pociťovat ekonomické sankce. V rozhovoru pro iDNES.cz to řekl politický geograf Michael Romancov.
Pokusme se další možnosti nastínit prostřednictvím historických analogií. Rozpad sovětského impéria, totiž ani náhodou nebyl něčím výjimečným, ale v kontextu XX. století vlastně naopak něčím, co má řadu zajímavých paralel. Britské a francouzské impérium, Winston Churchill a Charles de Gaulle. To by, doufejme, mohlo být důstojné srovnání i pro Vladimíra Putina.
Vývoj události na Ukrajině vrhá staronové světlo na Rusko. Světoví politici žádají stažení ruských vojsk z území Ukrajiny, světová médiích otevřeně mluví o vojenské invazi na Ukrajinu, a účinnost protiruských sankcí je zpochybňována.
Globální neklid, krize na Ukrajině vzbuzují obavy, že svět je na prahu velkého konfliktu. Ale napadalo by nás to, nebýt stého výročí první světové války? Kdo je kým v dnešním světě, co ho posílí a oslabí, se teprve ukáže. Ale samo výročí – pokud jde o zmapování kapacit a odhalení motivací – nás příliš neposouvá.
Vladimir Putin, jenž ve světě prožívá bezprecedentní propad popularity, je doma stále nejoblíbenějším politikem. V souvislosti s malajsijským letadlem však i jeho pozice může zakolísat.
Válka nemusela vypuknout, kdyby se ruský vládce nevyděsil proevropským vývojem v Kyjevě natolik, že rozpoutal konflikt, a to hned na více frontách. Doufejme, že tváří v tvář katastrofě letu MH17 Evropa otevře oči a naši političtí vůdci konečně najdou odvahu nazývat věci pravými jmény.
Ozbrojený odpor proruských povstalců na východě Ukrajiny skončí během několika dnů, pokud se podle politického geografa Michaela Romancova prokáže jejich vina na pádu malajsijského letadla. „Rusko by je velmi rychle přestalo podporovat,“ říká Romancov, který se specializuje právě na dění v Rusku a Ukrajině.
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.