Jak hodnotí politický geograf aktuální situaci na Ukrajině a v Sýrii vzhledem k krokům Ruska?
Jak hodnotí politický geograf aktuální situaci na Ukrajině a v Sýrii vzhledem k krokům Ruska?
Průlom v turecko-ruských vztazích by měla potvrdit návštěva tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Rusku. V Petrohradu se setká se svým protějškem Vladimirem Putinem. Ruská média mluví v této souvislosti o „lekci Západu“, z Turecka ale taková rétorika nezaznívá, všímá si politický geograf Michael Romancov.
Blížící se prezidentské volby v USA přinesou souboj Donalda Trumpa s Hillary Clintonovou. Řada pozorovatelů již přišla s názorem, že zatímco Trump bude v kampani mávat strašáky v podobě teroristů, imigrantů nebo černochů, Clintonová bude jednoduše strašit Donaldem Trumpem.
Olympijské hry se z původně nevýdělečné akce staly globální událostí, která přináší profit hostitelské zemi i městu.
Hry neměly být politické, ale minimálně od roku 1936, kdy je hostil Berlín, tomu tak není.
Problémy ruského sportu je třeba hledat už v dobách SSSR.
Tehdy sportovci nereprezentovali zemi, ale systém v ní.
Rada bezpečnosti OSN začíná s tajnou volbou nového generálního tajemníka OSN.„Situace ve světě je komplikovanější než před lety, zdá se, že váhy se přechylují zpět k významnějším státům. Proto si myslím, že budou mít tendenci najít co nejslabšího kandidáta,“ uvedl ve Studiu ČT24 Michael Romancov, politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Pád komunistických režimů ve střední a východní Evropě, rozpuštění Varšavské smlouvy, likvidace RVHP a nakonec zhroucení Sovětského svazu. To všechno jsou události, které stály na počátku konce světového uspořádání zrozeného z II. světové války, připomíná v analýze politolog Michael Romancov. V současném světě podle něj podobným procesem prochází svět arabský.
Obavy, že brexit výrazně posílí geopolitickou pozici Ruska, jsou přehnané. Pokud se Západ dokáže dohodnout, Kreml může spíše tratit.
Šok, který Britové způsobili svým rozhodnutím dát Evropě vale, inspiroval mnohé kontinentální politiky k silným slovům o restartu. Otázkou je, zda unijní moloch dokáže rozvratného potenciálu brexitu využít. Pravděpodobnější je, že nikoli, a že se tak britské “ne” Unii stane pro obě strany – a potažmo svět jako takový – další systémovou komplikací či překážkou. Shodli se na tom publicista a konzultant Roman Chlupatý, hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská a politický geograf Michael Romancov.
Pokud by po odchod Británie z Unie vznikl chaos, může Rusko získat, ale také ztratit. Zůstane-li situace stejná, bude z hlediska Moskvy nevýhodná pro její schopnost prodat se jako moderátor nastalých konfliktů či dokonce „mírotvorce“, ale celková stabilita kontinentu má své výhody. Daleko větší výzvou než odchod Británie je eventuální vstup Finska a Švédska do NATO.
Ve čtvrtek Britové hlasují o vystoupení z Evropské unie. A zdá se, že země je rozdělena na dva zhruba stejně početné tábory. Bez ohledu na výsledek je však jedno jisté: Británie i Unie se změní.
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.