Diskuze z cyklu Masarykovy debaty. Teze: Krymská krize potvrzuje, že EU potřebuje integrovanější zahraniční a bezpečnostní politiku.
Diskuze z cyklu Masarykovy debaty. Teze: Krymská krize potvrzuje, že EU potřebuje integrovanější zahraniční a bezpečnostní politiku.
Aby Rusko zabránilo dalšímu pohlcování své někdejší sféry vlivu, rozhodlo se v Evropě vytvořit to, čemu se říká „pásmo otřesu“. Dojde k omezenému použití síly v prostoru, který je dostatečně velký, lidnatý, a tedy má potenciál destabilizovat své širší okolí.
Stabilita poválečné Evropy není s ohledem na historii starého kontinentu přirozená a dá se očekávat proměna hranic jednotlivých států. Myslí si to politický geograf Michael Romancov, který byl hostem Událostí, komentářů.
Když separatisté na východě Ukrajiny opustí obsazené úřady a odevzdají zbraně, nebudou je ukrajinské úřady stíhat – řekl úřadující prezident Oleksandr Turčynov. Jaký scénář čeká východ země? Podle analytiků můžeme čekat vše od od ruského harašení zbraněmi za hranicemi až po invazi a anexi značné části území. Co si myslí politický geograf Michael Romancov?
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble znovu obhajoval svůj výrok přirovnávající ruskou anexi Krymu k nacistickému záboru československých Sudet v roce 1938. Prohlásil, že pochybením novinářů byla jeho myšlenka vytržena z kontextu. Politický geograf Michael Romancov nicméně hodnotí ministrovu paralelu jako výstižnou.
V Rusku se v osobě Vladimira Putina zrodil vůdce, který neváhá svou vůli vnucovat i jiným zemím. Mají se bát všichni, na jejichž území žijí ruské menšiny?
Připojení Krymu
Hostem ministr zahraničí Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda sněmovny, předseda KSČM Vojtěch Filip a politický geograf Michael Romancov.
Rusko je velmoc, ale Moskva trpí představou, že to svět nevnímá zřetelně. Proto na různých frontách demonstruje své kapacity a schopnost jednat nezávisle, bez jakékoli podpory zvenčí. Pocit nedostatečné úcty a respektu trápí ruské vládce již po staletí.
Rusko z Krymu své vojáky patrně jen tak nestáhne. „Nedovedu si představit, že by teď Moskva vycouvala poté, kolik do toho všeho investovala energie,“ říká pro iDNES.cz Michael Romancov, politolog z Univerzity Karlovy. Zásadní zlom v krymské krizi podle něj může přinést až plánované referendum o budoucnosti oblasti.
Ruska bychom se měli začít bát, ale nikoli kvůli tomu, co je vidět. Proti jeho tankům, letadlům či raketám se lze efektivně bránit. Ale kvůli tomu, co vidět není a v čem je hlavní zdroj vnitřní síly Putinova režimu (a jeho přitažlivost pro postkomunistický prostor): neexistence demokratické diskuse a demokratických procedur, systematické potlačování opozice a falzifikování dějin.
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.