Při studiu mezinárodních vztahů je klíčové dokázat včas identifikovat události, které mají potenciál změnit nastavení systému. Pokud je nerozpoznáme, mohou mít nastalé problémy fatální důsledky.

Nedávný německo-francouzský slavnostní alianční summit mimo jiné přinesl oficiální „normalizaci“ vztahů mezi Aliancí a Ruskem rozbouřených v srpnu loňského roku rusko-gruzínským konfliktem. Výsledek summitu tak lze interpretovat v duchu teze, že „Evropa a Rusko si jsou natolik blízko, že se nemohou ignorovat, ale mají natolik odlišné představy „o životě“, že se nemohu integrovat“.

Postupné rozšiřování členské základny NATO na úkor bývalých členských států Varšavské smlouvy, a dokonce i o bývalé sovětské republiky v Pobaltí, je v Rusku vnímán zcela jinou optikou, než jakou používáme u nás.