Rusko mění strategii a cílí na ukrajinská města s vidinou, že tamní společnost unaví. Kyjev ale dál tepe životem – lidé navštěvují kavárny a nechybí ani párty. Jak může fungovat běžný život v zemi pod neustálým útokem? Redaktorka Anastasiia Furman se právě vrátila z Kyjeva a v novém dílu podcastu Romancov a spol. o tom mluví s politickým geografem Michaelem Romancovem.

Některé se používají stovky let, jiné jsou moderní, další nemají slova a jiné jsou zakázané. Proč se hymny používají jako státní symbol? S tématem na přání pokračují Michael Romancov a Tomáš Linhart v nejnovějším díle podcastu.

Dějiny jsou učitelkou života. Michael Romancov si do podcastu Romancov a spol. pozval politoložku a historičku Hanu Kubátovou. Odpověď na otázku, co nám minulost může doporučit pro zvládnutí současných krizí, nehledali v první polovině dvacátého století, ale ve století šestnáctém. Proč právě tam a k čemu všemu dospěli, vám objasní nový díl podcastu.

Evropská unie podle politického geografa Michaela Romancova poprvé od začátku tohoto století přichází s geopolitickou ambicí, která má přesah. Návrh na užší spolupráci s Kanadou je podle něj reakcí na měnící se svět, ale také na politiku Donalda Trumpa. „Teprve teď Trump znamená pro většinu evropských elit opravdu – snad už konečně – pořádné probuzení, že se o Spojené státy nemůžeme opřít,“ říká ve společné epizodě podcastů Studio N a Romancov & spol.

Vlajky (nejen státní) dnes považujeme za přirozenou součást života, za jejich současným používáním se však skrývají stovky let vývoje jejich vnímání jako státních symbolů. Vedly se o ně nástupnické spory, některé mají přísná pravidla použití, další se liší různými zvláštnostmi a jiné jsou úplně zakázané. Téma na přání rozebírají Tomáš Linhart a Michael Romancov.

„Rusko bylo možná příliš dlouho příliš úspěšné,“ říká politický geograf Michael Romancov. V rozhovoru s Petrou Procházkovou rozebírá, proč se obrovská velikost stala zdrojem ruské moci i slabosti a co z ruské imperiální minulosti přežívá dodnes. Přinášíme přepis epizody podcastu Romancov & spol. z 31. srpna.

V roce 1917 to vypadalo na velký krach země, jež toužila být globální velmocí a málem se utopila ve vlastní krvi. Vzchopila se. Vyhrála druhou světovou válku, ať už si o metodách, kterými toho docílila, myslíme cokoli. Znovu krachla v roce 1991. „Vezměte si tolik suverenity, kolik unesete,“ vzkázal tehdy ruský lídr Boris Jelcin svým satelitům. O tom, že to nemyslel vážně, svědčí i současný boj o Ukrajinu. O touhách, komplexech, prohrách a vítězstvích Ruska v novém dílu podcastu Romancov & spol. diskutují Petra Procházková a Michael Romancov.

Puzení sbírat území pod carskou korunu Rusům tak trochu zůstalo pod kůží dodnes. Přinejmenším jejich vladařům. Kdy a jak na Rusi vzniklo přesvědčení, že rozpínat se je životadárné? Jakou roli v upevnění ruského přesvědčení o vlastní výjimečnosti a velikosti sehrál pád Konstantinopole? A proč zpráva o obsazení Sibiře putovala z tichooceánského pobřeží do Moskvy sto let? V prvním ruském díle diskutují o zrodu ruského impéria Michael Romancov a Petra Procházková.

První francouzské impérium vzniklo a rozpadlo se, hned po napoleonských válkách ale země opět začala rozšiřovat svůj vliv. Jak Francii pomohly kolonie ve druhé světové válce a jakou stopu francouzská nadvláda po světě zanechala? Odkaz pařížského kolonialismu rozebírají ve druhém „francouzském“ díle Tomáš Linhart a politický geograf Michael Romancov.

Letní „imperiální“ série podcastu Romancov a spol. pokračuje francouzskou říší, která se chronologicky dělí na dvě období. Tomáš Linhart a Michael Romancov rozebírají význam, rozsah a dopady francouzského kolonialismu od 16. století, první francouzské zámořské državy a důsledky napoleonských válek, které vyústily v rozpad prvního francouzského impéria.