Probíhající bitva o sovětského maršála Koněva nám poněkud zakrývá, že v Evropě teď takových střetů probíhá hned několik. Důvod je přitom vždy stejný. Osmdesát let po začátku druhé světové války se naplno rozhořel boj o její interpretaci, o „poslední svátost“, jak už v 90. letech začali někteří členové ruského establishmentu označovat „velké vítězství“.

Koněvův pomník v Praze se opět dostal jak do zpravodajství médií, tak do policejních svodek. Nejprve v souvislosti s pomalováním, posléze s vyčištěním. Nebylo tomu tak prvně a zdá se, že ani naposledy.

Přesně před 80 lety, 23. srpna 1939, podepsal v moskevském Kremlu komunistický Sovětský svaz s nacistickým Německem smlouvu, které se podle ministrů zahraničí říká pakt Molotov–Ribbentrop. Přesnější označení by však bylo pakt Stalin–Hitler. Jaké motivy k ní vedly Kreml, vysvětluje Michael Romancov.

V Moskvě rozhánějí demonstrace, ale co třeba v Paříži? Tam policie proti žlutým vestám zasahuje též tvrdě, namítají někteří v debatách na sociálních sítích. Tak se podívejme, jakých chyb se lidé při podobných srovnáních dopouštějí.

Nedávno se na internetu objevil trailer na ruský seriál Černobyl, vzápětí byl však stažen. Zatím tedy není známo, kdy dílo budou moci diváci vidět ani jak zásadní zápletkou, vedle hrdinství sovětských záchranářů čelících následkům katastrofy, bude boj KGB s agentem či agenty CIA, kteří se mají v místě neštěstí dopouštět nekalých rejdů. Již teď jsou ale některé věci zřejmé.

Britové v souvislosti s brexitem začínají hovořit o větší integraci s Kanadou, Austrálií a Novým Zélandem. Ve světě, v němž by dominovaly hodnoty, by toto spojení dávalo smysl, ale ve světě současnosti, kde dominují zájmy, je takové uskupení odsouzeno k velmi komplikovanému životu.

O nákupu ruské protivzdušné obrany je rozhodnuto, hlásí Turecko. Dobře si to rozmyslete, varují Ankaru Spojené státy. Rizika vyzbrojení spojence v NATO ruskými zbraněmi a historický i žhavě aktuální strategický význam Turecka pro nás vysvětluje Michael Romancov.