Před osmi lety Česká republika přijala Audit národní bezpečnosti a uznala dezinformace jako hrozbu. Jsme dnes díky tomu ve větším bezpečí tváří v tvář hrozbám přicházejícím z Ruska? O tom a mnohém dalším v novém dílu podcastu Romancov a spol. debatují Eva Romancovová a politický geograf Michael Romancov.
Vinohradská 12: Třetí světová válka. Poznáme, kdyby začala? Které mocnosti by se do ní zapojily? A nemohlo by to všechno skončit fatálně? Velkým jaderným útokem? Zamýšlí se v páteční Vinohradské 12 Michael Romancov, politický geograf z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.
Vladimiru Putinovi v poslední době zvonil telefon od nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo německého kancléře Olafa Scholze. O čem spolu hovořili? Dostává se ruský diktátor z mezinárodní izolace? A jakou roli má v dnešní diplomacii „politika po drátě“? Filip Titlbach se ve Studiu N ptá politického geografa Michaela Romancova.
Odcházející americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině podle infromací listu The New York Times použít rakety dlouhého doletu dodané Spojenými státy proti cílům na ruském území. Jaké důsledky to bude mít? „Teď z Ruska slyšíme výhrůžky, ale až utichnou boje na Ukrajině, přijde čas na pomstu,“ předpovídá v rozhovoru pro Český rozhlas Plus politický geograf Michael Romancov.
Donald Trump zdědí po Joeu Bidenovi ruskou válku na Ukrajině. Tvrdí, že ji během 24 hodin vyřeší, čemuž nevěří snad ani jeho nejzavilejší příznivci. Co ale s konfliktem udělá nové uvolnění rukou ukrajinské armádě, kterým americký prezident povolil užití střel dlouhého doletu na území Ruska? Pomůže Ukrajině v dalším vyjednávání, nebo jde o určitou pomstu Bidena Trumpovi za stažení amerických vojsk z Afghánistánu? A má Amerika vůči Ukrajině dvojí metr ve srovnání s přístupem k Izraeli? O tom si v nové epizodě podcastu Romancov a spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem povídá Jana Ciglerová.
Máme za sebou turbulentní dny na mezinárodní scéně a před sebou jedno půlkulaté výročí. Sedmnáctého listopadu uplyne 35 let od sametové revoluce v roce 1989 a minulý týden vyhrál americké volby Donald Trump. V nejnovějším díle podcastu Romancov a spol. proto budeme vzpomínat, ale zároveň se obracet do budoucnosti. Jsme připraveni na období nestability? Jaké naděje byly spojené s rokem 1989? A jak s tím vším teď zamíchá nový americký prezident? Nad otázkami Filipa Zajíčka diskutují reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.
Donalda Trumpa čekají poslední čtyři roky v Bílém domě. Co jeho nástup znamená pro Evropu, válku na Ukrajině nebo Blízký východ? Michael Romancov hostem v Podcastu Paměti Národa – Dobrovský & Šídlo.
Mírový plán prezidenta Zelenského vyvolal na Západě zájem, ale s vůlí ho uvést v život se západní politici příliš nepřetrhli. Plán zároveň čelí i kritice – například té, že Ukrajinci velmi sebevědomě předložili na stůl žádost, nikoliv prosbu. Co by znamenalo, že by mohli nahradit v Evropě rozmístěné americké vojáky v zajišťování evropské bezpečnosti? A kam se vůbec ubírá válka? O tom si v nové epizodě podcastu Romancov a spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem povídá Jan Wirnitzer.
Německé osidlování nejen českých zemí, ale i širšího území Evropy, sahá hluboko do středověku. Netýká se tak zdaleka jen Sudet, o kterých se v českých školách hovoří nejčastěji. Náhled na toto zásadní dějinné období navíc zkreslili jak obrozenci, tak druhá světová válka i následný socialismus. O takzvaném Ostsiedlungu, německých městech na českém území, tehdejších ekonomických migrantech, vývozu pracovní síly a dopadech středověkého osidlování na dvacáté století i současnost si v nové epizodě podcastu Romancov a spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem povídá Anita Haas Mejzrová.
Je Vladimir Putin loutka, nebo loutkář? A na koho se teď může spolehnout? O tom a mnohém dalším v novém dílu podcastu Romancov a spol. debatují nad otázkami Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.