Když Rusové vpadli na Ukrajinu, začala válka, kterou Moskva v tu dobu již dlouhé měsíce odmítala. Ostatně činí tak dodnes. Samozřejmě že neodmítala válku jako aktivitu – chtěla ji a rozpoutala ji –, odmítala pouze použití slova válka. Místo toho stále tvrdí cosi o „speciální vojenské operaci“. Slaví s tím však ještě méně úspěchů, než kolik se jich na ukrajinských bojištích podařilo získat ruským ozbrojeným silám. Proč se v Kremlu, který jen máločemu věnuje takové úsilí jako glorifikaci války, jim tolik drahému termínu vyhýbali?

Putinovi se na Ukrajině silně nedaří. A nejen tam. Ruská ekonomika se rozpadá a v Samarkandu, na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci, se mu dostalo hned několikerého ponížení. Všichni, s nimiž se setkal, ho nechali čekat. Indové i Číňané mu, byť zatím velmi diplomatickým jazykem, poměrně zřetelně dali najevo, že mají výhrady k tomu, co dělá. Doma se vůči jeho „kurzu“, který prý podporuje absolutní většina Rusů, vymezili regionální politici z Petrohradu a Moskvy. Popová ikona Alla Pugačovová prohlásila, že se z Ruska kvůli němu stal vyvrhel mezinárodního společenství… Bude Putin svržen, respektive bude svržen rychle? Je to možné. Ale jisté to není. Níže se pokusím rozvinout, proč se domnívám, že k tomu spíš nedojde. Budoucnost ukáže, jak moc se mýlím.

Čtyřiadvacátého února vpadla ruská armáda na Ukrajinu. Rusko válku nevyhlásilo, nevyhrálo a zdá se, že vývoj na bojištích směřuje k tomu, že se v Moskvě budou muset vážně zabývat otázkou, jak odvrátit porážku. Čím reálněji tato alternativa vyvstává, tím výrazněji v Evropě sílí volání po míru. V této souvislosti není na škodu položit si zdánlivě jednoduchou otázku: Co je to mír? A hlavně: Co mír není?

Vladimir Putin ve středu ohlásil částečnou mobilizaci i ochotu „bránit se“ všemi dostupnými prostředky. Za půl roku od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu se toho změnilo hodně. Zeptali jsme se proto tří odborníků na Rusko, jak chápat mobilizaci, jak je na tom opozice, nebo co si myslí o záhadných úmrtích oligarchů a dalších prominentních Rusů. Na dotazy Deníku N odpovídali: Michael Romancov (politický geograf, vyučuje na Katedře politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a na Metropolitní univerzitě Praha), Karel Svoboda (rusista a politolog, působí na Katedře ruských a východoevropských studií FSV UK) a Pavel Havlíček (analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky).

Putinovi se na Ukrajině silně nedaří. A nejen tam. Ruská ekonomika se rozpadá a v Samarkandu, na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci, se mu dostalo hned několikerého ponížení. Všichni, s nimiž se setkal, ho nechali čekat. Indové i Číňané mu, byť zatím velmi diplomatickým jazykem, poměrně zřetelně dali najevo, že mají výhrady k tomu, co dělá. Doma se vůči jeho „kurzu“, který prý podporuje absolutní většina Rusů, vymezili regionální politici z Petrohradu a Moskvy. Popová ikona Alla Pugačovová prohlásila, že se z Ruska kvůli němu stal vyvrhel mezinárodního společenství… Bude Putin svržen, respektive bude svržen rychle? Je to možné. Ale jisté to není. Níže se pokusím rozvinout, proč se domnívám, že k tomu spíš nedojde. Budoucnost ukáže, jak moc se mýlím.