Od doby, kdy Rusko přestalo být z našeho pohledu strategickým spojencem a stalo se strategickým problémem, soustavně přibývalo názorů, že by nám bylo lépe, kdyby vůbec nebylo. Agresivní vpád na Ukrajinu tyto hlasy ještě zesílil. Kdo volá po rozpadu největšího státu světa? A bylo by to k něčemu? Hostem podcastu je politický geograf Michael Romancov.
Ľudia v Kremli majú mentalitu z 19. storočia, myslí si český politický geograf Michael Romancov. Za ruské územie považujú skoro všetko, čo kedysi ovládalo ich impérium. Rozpad Sovietskeho zväzu vnímajú tak, že ich krajina sa zrazu vrátila o tristo rokov späť: ocitla sa v hraniciach, v ktorých bola za Petra Veľkého.
Složité problémy nikdy nemají jednoduchá řešení. Jednou z nejkomplikovanějších otázek, s nimiž se ve světě lze setkat, je vznik a zánik státu. Nejrozlehlejším teritoriálním aktérem v současném systému mezinárodních vztahů je Ruská federace, vzniklá v důsledku rozpadu SSSR. Od té chvíle je v Rusku i v zahraničí probíráno téma její existence v mezinárodně uznaných hranicích.
Prezidenti Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdoğan se dohodli na rozšíření spolupráce v dopravě, zemědělství a ve stavebnictví. Součástí dohody má být i to, že Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Co si myslet o vztazích dvou někdejších rivalů, kteří v otázce války na Ukrajině stojí na opačných stranách? Politický geograf Michael Romancov v audiozáznamu ještě vysvětlí pojem námořní slepota a vyjádří se k eskalaci napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem.
Řeka Mekong je životodárnou silou pro více než 60 milionů lidí. Čína, která na horním toku této řeky staví hráze k výrobě energie, však nenávratně poškozuje říční ekosystém níže po proudu. Pro Čínu je využití veletoku i způsob, jak dosáhnout svého – to znamená geopolitického a ekonomického vlivu. Tradiční komunity, které žijí níže po proudu, však politické hrátky nezajímají, jde jim především o obživu. Ke sporům se v následném rozhovoru vyjádří politolog Michael Romancov.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Ukrajina je připravena zahájit dodávky obilí z černomořských přístavů. Čeká prý na signál od Turecka a OSN. Podle ukrajinského ministra dopravy by první lodě mohly vyplout koncem týdne. Politický geograf a publicista z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha Michael Romacov Radiožurnálu sdělil, že kdyby Rusko porušilo bezpečnostní garance, může mu hrozit znepřátelení zbytku světa.
Na snahu Západu o co největší izolaci Ruska odpovídá Moskva rozsáhlou diplomatickou ofenzívou. Zatím poslední epizodou je cesta šéfa ruské diplomacie do Afriky, kde se Sergej Lavrov snaží přiřknout vinu za potravinovou krizi západním zemím. Může uspět? A jak vlastně vypadá souboj o výklad války na Ukrajině v některých končinách světa? Hostem pořadu 5:59 byl politický geograf Michael Romancov.
Rusko je přesvědčeno, že nikdy žádnou válku nezačalo. Vždy se stalo obětí agresora, jemuž se muselo postavit. Není to ani zdaleka pravda a má to i své důsledky v tom, jak se Rusko po jakékoliv válce chová. Co z toho vyplývá pro nás?
Přesně před pěti měsíci napadla ruská vojska Ukrajinu. Válka už způsobila smrt 10 000 lidí, další miliony kvůli ní musely opustit své domovy. Ukrajina přesto náporu ruských sil odolává. Pro Radiožurnál komentoval současnou situaci politický geograf a publicista Michael Romancov, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a také na Metropolitní univerzitě v Praze.
Ruská ekonomická situace se zhoršuje, Kremlu se nedaří získat relevantní spojence na mezinárodním poli a Ukrajina zřejmě chystá velkou protiofenzivu. Za této situace se během parlamentních prázdnin nečekaně sejde ruská Státní duma, aby prezidentu Putinovi tradičně odhlasovala cokoliv, o co si řekne. Co nás tedy může čekat?
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.