Andrej Babiš přinesl do prezidentských voleb téma války, aby mohl opakovat, že ji nechce. Proč každý slovem mír myslí něco úplně jiného? A co by teď znamenalo sednout si k mírovým jednáním s diktátorem Putinem? Hostem Studia N je politický geograf Michael Romancov.
Hostem Debatního spolku byl politický geograf Micheal Romancov z FSV Karlovy univerzity a Metropolitní univerzity Praha, se kterým jsme se věnovali dopadům války na Ukrajině na Rusko, postsovětský prostor, Západ i celý svět.
Putin si představoval, že se Rusko přes obchod a investice propojí s Evropskou unií, získá na ni vliv, a oslabí tím euroatlantické vazby. Když mu to nevyšlo, zkouší podobný postup směrem na východ. Místo vysněného posílení své moci ve světě a proklamovaného upevňování státní suverenity to ale spíš vypadá na výprodej Ruska.
Rusové až dosud porušili všechny své závazky nejen vůči Ukrajině, ale i vůči celé řadě dalších států, míní politický geograf Michael Romancov. Ruským mírovým návrhům by tak podle něj mohl věřit jen blázen, řekl v reakci na skutečnost, že Rusové navzdory deklarovanému příměří v pátek podle Kyjeva útočili na civilní cíle. O tom, že je pesimismus namístě, svědčí i dění na Donbase po obsazení ukrajinského Krymu v roce 2014. Publicista zaměřující se na historii mezinárodních vztahů Michael Romancov byl hostem pořadu Interview ČT24.
Na začiatku nového tisícročia, v rokoch 2000 až 2022, sa Putinova pozornosť zásadným spôsobom obracala na „juh“. Pripomeňme si, že podľa jeho vlastnej interpretácie sa zatiaľ väčšina vecí, s ktorými zjavne chcel byť spájaný, odohrala z jeho pohľadu práve tam…. Problémom však bolo a je, že všetko, čo sa odohrávalo na „juhu“, vrátane súčasnej vojny na Ukrajine, ktorú Putin vyvolal len preto, aby predišiel údajne už pripravenému útoku NATO na Rusko, čím vraj chránil civilistov, najmä starcov, ženy a deti pred opakovaním tragického osudu ich predkov v roku 1941 –, v skutočnosti smerovalo na západ. Tak ako všetci ruskí vládcovia, počínajúc už Ivanom III., aj on chcel preraziť týmto smerom. Hospodársky, vplyvom, mocensky.
„S největší pravděpodobností platí to, co víme o Rusku obecně: zdaleka to není tak úžasné, jak Rusko tvrdí, ale zdaleka to není ani takový průšvih, jak bychom si přáli,“ nastiňuje stav režimu Vladimira Putina politický geograf Michael Romancov. Válka má přesto řadu negativních dopadů na ruské elity i společnost. „Je vidět, že se válka nedaří, Rusové mají obrovské ztráty na životech, na technice, což je něco, co se dostane i dovnitř společnosti a nějak tam rezonuje.“
Zatímco Rusko pokračuje v útocích na ukrajinskou infrastrukturu, vedení tamní vojenské rozvědky nemá pochybnosti o blížící se porážce Putinovy armády. Ruské ministerstvo zahraničí uvádí, že je země připravená vrátit se k jednání o bezpečnostních zárukách se Západem. S myšlenkou jejich poskytnutí přišel francouzský prezident Emmanuel Macron. Prohrálo už Rusko válku? Nejen na tuto otázku odpovídal v pořadu Epicentrum politický geograf Michael Romancov.
Rusko v pondělí zaútočilo na Ukrajinu novou vlnou vzdušných útoků. Ukrajinská infrastruktura na severu země je v důsledku toho ochromena. „Rusové mají pravděpodobně pocit, že ukrajinští vojáci budou možná bojovat méně obětavě a statečně, když budou vědět, že jejich blízcí doma nemají světlo a vodu,“ odhaduje politický geograf Michael Romancov v pořadu Jak to vidí… na Dvojce.
V jakém stavu je nyní Putinův režim a co musí nastat, aby se Rusko zhroutilo či rozpadlo? Proč je nyní méně důvodů k optimismu, než by se z vývoje na bojišti mohlo zdát, a jaká katastrofa už Rusko postihla? Proč Rusku nerozumíme a v čem je jeho jednání na diplomatické scéně shodné s nacistickým Německem? Vše, co o Rusku nezaznívá v médiích, objasní politický geograf Michael Romancov na Stream.cz v pořadu Badatelé.
Kolokvium České křesťanské akademie na téma „Vztah náboženství a politiky v Rusku“. Emauzský klášter v Praze, 14. listopadu 2022
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.