V Rusku se zvedla vlna nevole poté, co si v Süddeutsche Zeitung dovolili poznamenat, zda by nebylo lepší připomínat si obrovské utrpení Leningraďanů během německé blokády tryznou, a ne vojenskou přehlídkou. Jenže Kreml obraz nepřítele nutně potřebuje.
Začátek rozhovoru s Michaelem Romancovem je příznačný. „Počkejte prosím chviličku, ještě odpovím na jeden tweet,“ vítá návštěvu ve svém kabinetu na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze-Jinonicích. Známý politický geograf a publicista přispívá do řady novin, diskutuje v televizi i rozhlase, na sociální síti Twitter se vyjadřuje k aktuálnímu dění. Akademici, respektive elity mají podle něj vstupovat do veřejného dění.
Až bezmála tři čtvrtě století od skončení II. světové války začalo Rusko a Japonsko jednat o mírové smlouvě. Obě strany mají na jejím uzavření zájem, ale to je zatím asi vše, na čem se opravdu jsou schopny shodnout. Co tedy stojí dohodě v cestě?
Tohle téma rezonuje na českých sociálních sítích již od víkendu: Německo a Francie se prý prakticky tajně chystají vytvořit jakýsi superstát uvnitř Evropské unie, svým podpisem to lídři obou kontinentálních velmocí stvrdili 22. ledna.
Politický geograf, pedagog a publicista Michael Romancov má blízké vazby k Rusku. Nejen proto, že z něj pocházel jeho dědeček, se této oblasti a politickým vazbám vůči Putinově zemi věnuje nejčastěji. Za obrovské bezpečnostní riziko ovšem považuje také Čínu. „Je stejné jako v případě Ruska, ale myslím si, že Čína se, alespoň zatím, chová úplně jinak,“ říká pondělní host Osobnosti Plus.
Z dvaceti nejvlivnějších zemí jsou v první pětce hned tři evropské státy. Rusko je až desáté. Co musí Západ dělat, aby si své dominantní postavení udržel?
Národní státy existují – historicky vzato – jen chvíli a mají poměrně „mělké kořeny“, což na druhou stranu neplatí o impériích či integračních uskupeních, která ve skutečnosti evropské historii dominovala a dominují. Co z toho vyplývá pro nás?
Mocenský rebalanc pokračuje, i proto nelze na globální scéně čekat zklidnění. To pak jen umocní domácí poblémy Spojených států, Číny, Brazílie a mnoha dalších systémově významných zemí. Podrobnosti nabízí první díl Alter Eko výhledu na rok 2019.
Eurozóna by kvůli zadlužené, populisty vedené Itálii mohla v roce 2019 zažít další ostrý test. Celou Evropu pak zcela jistě ozkouší blížící se – a stále nedostatečně připravený – brexit. Tím ale seznam výzev, které před námi stojí, zdaleka nekončí. Podrobnosti nabízí druhý díl Alter Eko výhledu na rok 2019.
Na 26. prosince připadá sedmadvacáté výročí rozpadu Sovětského svazu, události, o níž dvě třetiny Rusů v průzkumu veřejného mínění prohlásily, že jí litují. Přitom se většině vede výrazně lépe než tehdy. Proč tedy?
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.