• 11/18 Kategorie: Deník N

    Proč se Rusko či Čína prohlašují za demokratické státy a součást světového společenství? Protože je to pro ně výhodné. Zatím

    Po konci studené války panovala přesvědčení, že demokracie a tržní ekonomika jednou provždy zvítězily a svět se už od nich nikdy neodchýlí. Že to s tou demokracií nebude všude tak žhavé, se už prokázalo. Dokáže světové společenství udržet pohromadě aspoň ten kapitalismus?

    Pokračovat ve čtení
  • 11/18 Kategorie: Deník N

    Bez shody na pravidlech a jejich vynucování mír dlouho nevydrží, zjistil svět po první světové válce. A platí to dodnes

    Když 11. listopadu 1918 v 11:00 pařížského času zavládlo na západní frontě příměří, skončila nejstrašnější válka v dosud zaznamenaných dějinách. Zatímco státy Dohody tím dosáhly vítězství, Německo de facto uznalo svoji porážku. Trvalo však ještě několik měsíců, než se tak stalo de iure, a způsob, jakým bylo Německo přinuceno ke kapitulaci, byl prvním krokem na cestě k další válce. Po první světové válce se unisono celou Evropou neslo heslo „Už nikdy válku!“, což byla ta nejlogičtější reakce na právě skončené utrpení. Proč tedy k druhé válce došlo tak záhy? Proč se nepodařilo uzavřít mír pořádně? Důvodů je jistě celá řada, ale jeden možná stojí za zvláštní pozornost – dosáhnout míru, když už ne trvalého, tak alespoň dlouhodobého, je totiž mimořádně náročné. Proč?

    Pokračovat ve čtení
  • 11/18 Kategorie: Deník N

    Každý čínský krok vzhůru znamená pro Západ sestup o příčku níž

    Kdysi byla mocná Říše středu jedním z center světa a bezvýznamný, tehdy pro Číňany ničím zajímavý kontinent na západě jí nestál za pozornost. Evropské státy se ale postupně učily, jak získat vliv, moc i bohatství, a role se obrátily. Na počátku 21. století leccos nasvědčuje tomu, že se situace může opakovat. Ale v opačném gardu. Čína se, zdá se, z historie poučila. A Západ?

    Pokračovat ve čtení
  • 10/18 Kategorie: Deník N

    Střední Evropou zní ozvěna roku 1939. Co nás ochrání?

    Během posledních sta let se politická mapa nikde neměnila tak často jako ve střední a východní Evropě. Sto let obnovené samostatné existence českého státu proto můžeme rovněž nazírat jako specifickou kapitolu vývoje evropského mezinárodního řádu. V našem prostoru nabýval podoby marného hledání mocensko-politické rovnováhy, kterou této části Evropy po staletí poskytovalo „Rakousko“. Z tohoto pohledu je zajímavé, že zatímco období dominance nacistického Německa a Sovětského svazu jsou vlastně uzavřena, meziválečné období a etapa po roce 1989 jsou aktivní a dokonce mají i některé shodné rysy.

    Pokračovat ve čtení
  • 09/18 Kategorie: Deník N

    Amerika, Rusko, Čína… Jak se změnil svět velmocí? Kdo mocností zůstal, kdo zeslábl a kde velmoci vyrůstají?

    V zaznamenané historii ještě nikdy nebyl svět tak propojený jako v současnosti. Díky změně, kterou přinesl rok 1989, jsme se mohli plnohodnotně zapojit i my a optikou mezinárodních srovnání je zjevné, že jsme uspěli. Česko je dnes bohatou a bezpečnou zemí s vysokou úrovní společenského rozvoje. Samozřejmě, že naše společnost má řadu socioekonomických a politických problémů, ale ty jdou primárně na vrub naší (ne)schopnosti lépe vybírat a efektivněji spravovat daně, účinněji vymáhat právo, spravedlivěji rozdělovat bohatství, ohleduplněji komunikovat či odpovědněji plnit povinnosti, než vnějším faktorům.

    Pokračovat ve čtení
  • 09/18 Kategorie: Radio1

    Zátiší na Radio1: O nynějším Rusku.

    O nynějším Rusku. O Vladimiru Putinovi a jeho velmocenských ambicích. O boji s internetovými trolly. O vnitřních problémech Ruska. O tom, zda jsou vnitřní problémy Ruska důsledkem Putinovy politiky, nebo spíš její příčinou. V Zátiší budeme debatovat s Michaelem Romancovem, politickým geografem z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity.

    Pokračovat ve čtení
  • 09/18 Kategorie: Deník N

    Čtenáři Haló novin chtějí jen potvrdit své vidění světa. Cokoli navíc je nežádoucí

    Od první republiky až do roku 1989 bylo v Československu naprosto standardní, že rozhodující část všech vydávaných novin byl takzvaný stranický tisk. Jediný deník, které takové označení ještě dnes snese, jsou Haló noviny, které od roku 1991 vyjadřují a hájí (údajně) levicová, antikapitalistická, antifašistická, antimilitaristická, prosocialistická a marxistická stanoviska KSČM. Fakt, že HaNo vycházejí tak dlouho, svědčí o tom, že svým čtenářům jsou schopny nabídnout to, co chtějí konzumovat a co nenaleznou nikde jinde. Kdo tedy jsou čtenáři HaNo a co hledají?

    Pokračovat ve čtení
  • 09/18 Kategorie: Investičníweb.cz

    Cla na dovoz evropských aut do USA jsou stále živé téma

    Zavádění nových cel ze strany USA bylo zatím směrem k Evropské unii spíše takovým škádlením, možnost zavedení vyšších cel na dovozy aut a jejich součástí by ovšem mělo citelné dopady, a to i na českou ekonomiku. Návštěva Jeana-Claudea Junckera ve Washingtonu hrozbu zatím pouze zbrzdila, řekl Jiří Schneider z Aspen Institute Central Europe v rámci projektu Alter Eko politickému geografovi Michaelu Romancovovi.

    Pokračovat ve čtení
  • 08/18 Kategorie: Deník N

    V postsovietskom priestore sa problémy riešia mlčaním a potom silou

    Rusko by sa malo reformovať, ale čím je Putin starší a čím dlhšie je pri moci, tým menšia je šanca, že sa to stane. Navyše podobne ako arabský svet nedokáže reagovať na súčasné zmeny, tvrdí politický geograf Michael Romancov.

    Pokračovat ve čtení
  • 08/18 Kategorie: E15

    NATO a stará ruská optika

    Před pár dny uplynulo deset let od rusko-gruzínské války, za pár dní uběhne padesát let od sovětského vpádu do Československa. Rusko okupuje Krym a podporuje separatisty na východě Ukrajiny. Navzdory opakovaným setkáním mezi japonským premiérem a ruským prezidentem není mezi oběma zeměmi podepsána mírová smlouva uzavírající druhou světovou válku, neboť není vyřešen spor o Kurily.

    Pokračovat ve čtení
Dalsi clanky: 1 2 3 4 26
Kategorie/média
Michael Romancov

Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.

Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.

Více informací