O svých dojmech z velkofilmu Ridleyho Scotta Napoleon, který před čtrnácti dny vstoupil i do českých kin, píše politický geograf Michael Romancov.
O svých dojmech z velkofilmu Ridleyho Scotta Napoleon, který před čtrnácti dny vstoupil i do českých kin, píše politický geograf Michael Romancov.
Naozaj nie je podľa politického geografa nádej, že sa v Rusku objaví racionálna sila, ktorá zastaví toto nezmyselné vojnové šialenstvo? Koľko Verdunov typu Bachmut či Avdijivka ešte treba, aby Putinova horda konečne skolabovala? Ako si na pozadí tejto vojny počína Európska únia? Prečo sme v úlohe divákov viac unavení ako Ukrajinci, ktorí dennodenne bojujú o prežitie?
Ruské imperialistické ambice ohrožují naši nezávislost a suverenitu, prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Politický geograf Michael Romancov s tím souhlasí. „Jsou to naprosto neohraničené choutky. Vždycky to tak bylo,“ tvrdí v pořadu Jak to vidí… na Dvojce. „Představme si Rusko bez vojenské síly a pokusů o agresi. A co vám zbyde? Vůbec nic. Tohle je jediné ‚dědictví‘, se kterým může Rusko pracovat,“ zdůrazňuje.
Na sklonku dne, během nějž si letos opět mnozí připomínali založení první Československé republiky, oznámila ministryně obrany na sociální síti své přesvědčení, že by Česko mělo vystoupit z OSN. Politici napříč stranami to obratem odmítli, ale není od věci si rozebrat, co by případné vystoupení z této organizace znamenalo. A ponechme teď stranou skutečnost, že v Chartě OSN ani v žádném jiném dokumentu neexistuje žádná klauzule, která by tento krok umožňovala, a ještě nikdo nikdy z OSN nevystoupil.
Vystupme z OSN. S tímto prohlášením přišla o víkendu ministryně obrany Jana Černochová. Pobouřilo ji hlasování členských států týkající se rezoluce o současném konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Co by odchod z OSN pro Česko znamenal? A k čemu je dnes Organizace spojených národů dobrá? O tom v podcastu STUDIO N mluvíme s politickým geografem Michaelem Romancovem.
Michael Romancov je politický geograf UK FSV, pedagog a publicista. Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK. Ve svých přednáškách a knihách se zaměřuje na historii mezinárodních vztahů s orientací na Evropskou unii, Rusko a Blízký východ. Se Štěpánem si v podcastu popovídal o geopolitické situaci v současné neklidné době.
12. 10. 2023, Husitské muzeum v Táboře uvádí z cyklu historicko-vlastivědných přednášek.
„Je otázkou, zda v okamžiku, kdy na Ukrajině probíhá válka v tom rozsahu a v té intenzitě, je možné, aby se tam konaly svobodné, spravedlivé a soutěživé volby,“ říká politický geograf Michael Romancov k tomu, že Ukrajinu v příštím roce možná čeká volba nové hlavy státu. Ačkoliv se současný prezident Volodymyr Zelenskyj těší velké podpoře, podle experta by v čele země raději zůstat neměl.
Ve veřejném prostoru zaznívají silné názory na to, kdo nese vinu za situaci na Blízkém východě. Nakolik je na straně Palestinců, arabských států, či naopak Izraele? Soudy, odsudky i jednoznačnou podporu té či oné straně pronášejí novináři, politici i osobnosti z nejrůznějších oborů. Má to ale jedno dost podstatné úskalí. Pojďme si rozebrat jaké.
Do světového dění bude promlouvat víc mocností než dvě. Mezi nimi i Indie. Ta je podle politického geografa velkou neznámou.
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.