Evropa je dnes výrazně jiná než ta před rokem, hodnotí proměnu, kterou přinesl ruský vpád na Ukrajinu, politický geograf Michael Romancov. „Na začátku nikdo nedával Ukrajině žádnou šanci. Evropští politici byli připraveni na jinou realitu, na to, že to Rusko zvládne a za tři dny bude po všem. Ale poté, co Ukrajinci ubránili první město a začali ruskou armádu vytlačovat, se situace a podpora Ukrajiny změnila,“ doplňuje ukrajinistka Lenka Víchová.

„S největší pravděpodobností platí to, co víme o Rusku obecně: zdaleka to není tak úžasné, jak Rusko tvrdí, ale zdaleka to není ani takový průšvih, jak bychom si přáli,“ nastiňuje stav režimu Vladimira Putina politický geograf Michael Romancov. Válka má přesto řadu negativních dopadů na ruské elity i společnost. „Je vidět, že se válka nedaří, Rusové mají obrovské ztráty na životech, na technice, což je něco, co se dostane i dovnitř společnosti a nějak tam rezonuje.“

Rusko v pondělí zaútočilo na Ukrajinu novou vlnou vzdušných útoků. Ukrajinská infrastruktura na severu země je v důsledku toho ochromena. „Rusové mají pravděpodobně pocit, že ukrajinští vojáci budou možná bojovat méně obětavě a statečně, když budou vědět, že jejich blízcí doma nemají světlo a vodu,“ odhaduje politický geograf Michael Romancov v pořadu Jak to vidí… na Dvojce.

Západ jako jádro globálních problémů. Projev ne tolik jiný obsahem, rozhodně však formou. Vladimir Putin vyměnil kancelář a online přenos za živé vystoupení před podporovateli. „Z titulu národního vůdce oslovil ty, kteří ho reprezentují. A oni několikrát povstali a tleskali. Tím demonstrovali jednotu,“ popsal politický geograf Michael Romancov. Co vzkázal ruský prezident mezi řádky a co naopak nezmínil? Projděte si analýzu serveru iROZHLAS.cz.

Východní Evropa je obrovským prostorem, kde na sebe narážely zájmy Poláků, Ukrajinců, Rusů, Rumunů, Litevců, Lotyšů nebo Estonců. Po druhé světové válce téměř vše pohltil Sovětský svaz. Ozbrojený odpor těchto národů proti nadvládě komunistů z Moskvy trval do 50. let, někteří odbojáři a partyzáni strávili v lágrech nebo v lesích celý svůj život. Mnohem víc toho uslyšíte v přiloženém audiu. Na pořadu se podíleli přední odborníci – historik David Svoboda a politický geograf Michael Romancov.

Prezidenti Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdoğan se dohodli na rozšíření spolupráce v dopravě, zemědělství a ve stavebnictví. Součástí dohody má být i to, že Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Co si myslet o vztazích dvou někdejších rivalů, kteří v otázce války na Ukrajině stojí na opačných stranách? Politický geograf Michael Romancov v audiozáznamu ještě vysvětlí pojem námořní slepota a vyjádří se k eskalaci napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem.

Prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Ukrajina je připravena zahájit dodávky obilí z černomořských přístavů. Čeká prý na signál od Turecka a OSN. Podle ukrajinského ministra dopravy by první lodě mohly vyplout koncem týdne. Politický geograf a publicista z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha Michael Romacov Radiožurnálu sdělil, že kdyby Rusko porušilo bezpečnostní garance, může mu hrozit znepřátelení zbytku světa.

Přesně před pěti měsíci napadla ruská vojska Ukrajinu. Válka už způsobila smrt 10 000 lidí, další miliony kvůli ní musely opustit své domovy. Ukrajina přesto náporu ruských sil odolává. Pro Radiožurnál komentoval současnou situaci politický geograf a publicista Michael Romancov, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a také na Metropolitní univerzitě v Praze.

Na mezinárodní scéně se Boris Johnson zapsal hlavně jako podporovatel Ukrajiny. Britská role pro soudržnost mezinárodní koalice proti ruské invazi bude důležitá i po jeho odchodu. „Jednak Boris Johnson, a s ním celá Británie, hrál v tomto od samého počátku nesmírně důležitou roli. Navíc je Británie stálým členem Rady bezpečnosti OSN. A ani na jedné z těch věcí se s odchodem Johnsona vůbec nic nezmění,“ říká politický geograf Michael Romancov.

Ruská invaze na Ukrajinu začala před čtvrt rokem, jak ale upozorňuje politický geograf Michael Romancov, Rusku se nepodařilo dosáhnout žádného z na počátku deklarovaných cílů. „Bitva o Kyjev skončila jednoznačným ukrajinským vítězstvím, bitva o Charkov také. Teď se rozhořela třetí, asi nejdůležitější bitva o Donbas,“ konstatuje s tím, že její výsledek si netroufá odhadnout, zároveň ale podle něj už Rusko válku vyhrát nemůže.