Příměří na Blízkém východě je hodně vratké, myslí si politický geograf Michael Romancov. Má ale za mírně pravděpodobnější, že se nakonec přemění na skutečný mír. „Ale počkejme, až dojde k prvnímu setkání obou delegací a jaký z toho bude výstup,“ podotkl. Romancov míní, že prezident USA Donald Trump schopnosti Íránu výrazně podcenil. „Otázkou je, jestli třeba proto, že varovné hlasy byly ignorovány, nebo vůbec nezazněly,“ dodal. „Při vší úctě k Venezuele, Írán je hráč úplně jiné váhové kategorie.“ Íránský režim se povedlo USA a Izraeli sice dekapitovat, ale nezhroutil se, popsal. V Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem Romancov promluvil rovněž na téma budoucnosti NATO či vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku.

Už pátým rokem se Ukrajina brání otevřené plnohodnotné ruské invazi. Bránící se země má za sebou už čtyři roky houževnaté obrany i nezměrného utrpení. Vysokou cenu však platí i Rusko. Dopady dění na Ukrajině pociťuje celý svět. Mezitím pokračují vyjednávání o podpoře Ukrajiny ze strany západních spojenců – jak materiální, tak i vojenské. Do rozhovorů se zapojuje i americká administrativa. Hosté pořadu 90′ ČT24 probrali okolnosti pokračující ruské agrese, připomněli také vývoj na frontě či humanitární krizi, kterou konflikt přinesl. Debatou provázeli Barbora Maxová a Jakub Szántó.

Čtyři roky války Rusko zásadně zatěžují, ale nechci ještě tvrdit, že je vyčerpané, pro to nemám data, uvedl v Interview ČT24 politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov. K tomu, aby válka co nejvíce dopadla na ruský režim, musí nejdříve dopadnout na obyčejné Rusy, dodal v pořadu, který moderovala Tereza Řezníčková. Ukrajincům by poradil, aby soustředili své útoky na ruskou ropnou infrastrukturu a dále na ruské železnice, zejména na mosty přes velké řeky.

Ruská delegace má ve vyjednávání s americkými diplomaty „výrazně navrch“, což se projevuje kladením požadavků, hodnotí politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. O schůzce v Rijádu podle něj z dosavadních informací zatím není možné činit závěry. Výsledek však může být pro Ukrajinu i zbytek Evropanů „velmi nepříjemný“, říká.

Zástupci Spojených států a Ruska se sešli na prvním osobním setkání od roku 2022. Jednání v saúdskoarabském Rijádu, které mělo mimo jiné posunout vyjednávání o příměří v ruské agresi na Ukrajině, ale podle diplomata a prezidentského poradce Michaela Žantovského není skutečným vyjednáváním o míru. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy podotknul, že je otázkou, „kdy se od slov dostaneme k činům“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda nyní převládá skepse, že se Američané nechali Rusy v této fázi obehrát. Sinoložka Olga Lomová v 90′ ČT24 také podotkla, že Moskva vydržela tlak Západu díky Číně.

V nejvyšších kruzích ruské armády se začalo bojovat s korupcí. Několik funkcionářů už policie zadržela, ministra obrany Sergeje Šojgua Vladimir Putin přesunul jinam. Politický geograf z FSV UK Michael Romancov si myslí, že Putinova moc je v tuto chvíli naprosto pevná, korupce je však integrální součástí fungování jeho režimu. Horší by byla zrada, sdělil v Interview ČT24.

Vladimira Putina navštěvují spojenci – po vůdci KLDR Kim Čong-unovi dorazí i běloruský lídr Alexandr Lukašenko. Kdo koho teď víc potřebuje? Jak silnou pozici má šéf Kremlu v Rusku? A jak reaguje na vývoj na ukrajinské frontě? Rozhovor s Michaelem Romancovem v pořadu Interview ČT24.

Rozhovor s M. Romancovem v rámci pořadu Horizont ČT24 dne 17/7/2023.

Rusové až dosud porušili všechny své závazky nejen vůči Ukrajině, ale i vůči celé řadě dalších států, míní politický geograf Michael Romancov. Ruským mírovým návrhům by tak podle něj mohl věřit jen blázen, řekl v reakci na skutečnost, že Rusové navzdory deklarovanému příměří v pátek podle Kyjeva útočili na civilní cíle. O tom, že je pesimismus namístě, svědčí i dění na Donbase po obsazení ukrajinského Krymu v roce 2014. Publicista zaměřující se na historii mezinárodních vztahů Michael Romancov byl hostem pořadu Interview ČT24.

Řeka Mekong je životodárnou silou pro více než 60 milionů lidí. Čína, která na horním toku této řeky staví hráze k výrobě energie, však nenávratně poškozuje říční ekosystém níže po proudu. Pro Čínu je využití veletoku i způsob, jak dosáhnout svého – to znamená geopolitického a ekonomického vlivu. Tradiční komunity, které žijí níže po proudu, však politické hrátky nezajímají, jde jim především o obživu. Ke sporům se v následném rozhovoru vyjádří politolog Michael Romancov.