Koněvův pomník v Praze se opět dostal jak do zpravodajství médií, tak do policejních svodek. Nejprve v souvislosti s pomalováním, posléze s vyčištěním. Nebylo tomu tak prvně a zdá se, že ani naposledy.
Koněvův pomník v Praze se opět dostal jak do zpravodajství médií, tak do policejních svodek. Nejprve v souvislosti s pomalováním, posléze s vyčištěním. Nebylo tomu tak prvně a zdá se, že ani naposledy.
Přesně před 80 lety, 23. srpna 1939, podepsal v moskevském Kremlu komunistický Sovětský svaz s nacistickým Německem smlouvu, které se podle ministrů zahraničí říká pakt Molotov–Ribbentrop. Přesnější označení by však bylo pakt Stalin–Hitler. Jaké motivy k ní vedly Kreml, vysvětluje Michael Romancov.
V Moskvě rozhánějí demonstrace, ale co třeba v Paříži? Tam policie proti žlutým vestám zasahuje též tvrdě, namítají někteří v debatách na sociálních sítích. Tak se podívejme, jakých chyb se lidé při podobných srovnáních dopouštějí.
Nedávno se na internetu objevil trailer na ruský seriál Černobyl, vzápětí byl však stažen. Zatím tedy není známo, kdy dílo budou moci diváci vidět ani jak zásadní zápletkou, vedle hrdinství sovětských záchranářů čelících následkům katastrofy, bude boj KGB s agentem či agenty CIA, kteří se mají v místě neštěstí dopouštět nekalých rejdů. Již teď jsou ale některé věci zřejmé.
Britové v souvislosti s brexitem začínají hovořit o větší integraci s Kanadou, Austrálií a Novým Zélandem. Ve světě, v němž by dominovaly hodnoty, by toto spojení dávalo smysl, ale ve světě současnosti, kde dominují zájmy, je takové uskupení odsouzeno k velmi komplikovanému životu.
O nákupu ruské protivzdušné obrany je rozhodnuto, hlásí Turecko. Dobře si to rozmyslete, varují Ankaru Spojené státy. Rizika vyzbrojení spojence v NATO ruskými zbraněmi a historický i žhavě aktuální strategický význam Turecka pro nás vysvětluje Michael Romancov.
Změny, které v systému mezinárodních vztahů nastaly v 90. letech minulého století, se měly odrazit i v systému mezinárodního práva, ale stejně jako v důsledku krachu reálného socialismu nenastal „konec historie“ a lidstvo se spontánně nevydalo po trajektorii budování liberální demokracie a tržní ekonomiky, nestalo se ani tentokrát.
Ruský prezident Vladimir Putin má mnoho důvodů, proč nabízí ruské občanství od Sýrie po Ukrajinu. Jedním z nejdůležitějších je ale podle všeho skutečnost, že si Volodymyr Zelenskyj dovolil něco, co v tomto prostoru směl doposud dělat jen on sám.
Čína tlačí na to, aby se svět řídil jinými pravidly, než jsou ta dosavadní. K tomu jí má dopomoci například i projekt Pásu a stezky. Zatímco velcí světoví hráči se k němu s výjimkou Ruska staví rezervovaně, rozvojové země a několik členů Evropské unie včetně Česka by nebyly proti.
Přísloví „Když se kácí les, létají třísky!“ glosuje skutečnost, že při důsledném prosazování čehokoli se nevyhnete nejrůznějším přešlapům. Často i dost fatálním. Jakkoli to není dokázáno, tak ho prý (s oblibou) používal i Josif Stalin, když „vysvětloval“, proč bolševici musejí neustále používat násilí. Dá se říct, že dnes toto pořekadlo získává v Rusku další rozměr.
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.