V rámci pořadu Mozaika si Michael Romancov povídá o knize Davida Sattera (rozhovor najdete v čase cca od 20:00min..)
V rámci pořadu Mozaika si Michael Romancov povídá o knize Davida Sattera (rozhovor najdete v čase cca od 20:00min..)
Má Putinův režim sílu na to, aby expandoval? Je v ohrožení střední Evropa, nebo jsou obavy z návratu ruských „bratrů“ liché? Jakým způsobem chápat jednání východního obra, který se zdálky zdá nevypočitatelný? Na to vše jsme se v rozhovoru zeptali politického geografa a publicisty Michaela Romancova.
Když si Rusko anexí Krymu a rozpoutáním války na Ukrajině vysloužilo sankce ze strany mnoha západních zemí, vyhlásil prezident Putin za hlavní politicko-ekonomický cíl svého vládnutí masivní průnik ruských surovin na čínský trh.
Alexej Kelin, člen Rady vlády pro národnostní menšiny, Michael Romancov, politolog, Martin Dorazín, zpravodaj Českého rozhlasu v Rusku, moderuje Josef Pazderka, Aktuálně.cz.
„Díky svému dědečkovi, který pocházel z takzvaných kozáků a byla to rodina, která měla dlouhou tradici vojenské služby, jsem byl vychován, v uvozovkách, v nejlepších tradicích ruského imperialismu,“ vysvětluje host Osobnosti Plus, politický geograf, pedagog a publicista Michael Romancov svou vazbu k Rusku.
V lednu 2018 uplyne sto let od okamžiku, kdy Spojené státy, tehdy vedené prezidentem Wilsonem, seznámily svět se svou představou o žádoucí podobě mezinárodních vztahů. První z Wilsonových 14 bodů požadoval odstranění kabinetní diplomacie, která byla identifikována jako jedna z hlavních příčin rozpoutání války.
V předvečer summitu G20, na němž se Vladimiru Putinovi konečně podařilo sejít s Donaldem Trumpem, se ruský prezident v Moskvě, již po dvacáté, setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Putin je u moci sedmnáct let a tak není divné, že se za tu dobu stačil sejít se všemi významnými politiky.
Nové vydání pořadu Svět bez obalu: o rusko-amerických vztazích. Hlavním hostem je politolog Michael Romancov.
Trumpova návštěva Evropy vyvolala rozporuplná hodnocení. Ve Varšavě dav nadšeně skandoval jeho jméno a projev byl označen za státnický. Trump přitom vůči Moskvě pouze použil tvrdou, ale zcela přiléhavou, historicky i věcně snadno verifikovatelnou rétoriku. Varšavské setkání se však nemohlo měřit se summitem G20, jehož program zastínila první schůzka s Putinem.
První zahraniční cesta prezidenta Trumpa vedla na Blízký východ a do Evropy. A jestliže před jeho příletem všude panovala nervozita, po odletu nedošlo na úlevu. Převládly rozpaky.
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.