Trumpova návštěva Evropy vyvolala rozporuplná hodnocení. Ve Varšavě dav nadšeně skandoval jeho jméno a projev byl označen za státnický. Trump přitom vůči Moskvě pouze použil tvrdou, ale zcela přiléhavou, historicky i věcně snadno verifikovatelnou rétoriku. Varšavské setkání se však nemohlo měřit se summitem G20, jehož program zastínila první schůzka s Putinem.
První zahraniční cesta prezidenta Trumpa vedla na Blízký východ a do Evropy. A jestliže před jeho příletem všude panovala nervozita, po odletu nedošlo na úlevu. Převládly rozpaky.
V březnu 2016 zveřejnil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v časopise Russia in Global Affairs článek Historické základy ruské zahraniční politiky. Po jeho přečtení lépe pochopíme, proč Evropa ve vlastním zájmu nesmí Putinovu Rusku porozumět.
Summit iniciativy One Belt One Road (OBOR), na který Si Ťin-pching pozval celý svět, byl významným setkáním. Ale zdá se, že nenaplnil naděje, s nimiž byl svolán.
Zatiaľ čo Američania snívajú svoj sen a svoj sen začína snívať aj Čína, Rusko sa len obracia k niečomu, čo bolo. A to je zrútenie sa do seba, hovorí politický geograf Michael Romancov.
Michael Romancov hostem na přednášce „S Alexandrem Mitrofanovem o politice“. Alexandr Mitrofanov (český novinář, laureát ceny Ferdinanda Peroutky a nositel ceny Karla Havlíčka Borovského) odpovídá na otázky k tématu politika a vše kolem ní. V čase 1 hodina 30 minut se přidává Michael Romancov k tématu situace v Ruské federaci.
Na počátku 20. století, když stál v čele USA Theodor Roosevelt, podniklo jeho takzvané Velké bílé loďstvo v letech 1907 až 1909 plavbu kolem světa. Byla to první americká demonstrace globálních ambicí a schopností. Námořní síla tehdy dodala váhu Rooseveltovu výroku, že k úspěchu pomůže tichá mluva a zdvořilé chování zejména tehdy, pokud máte v ruce pořádný klacek.
Rusko podle bývalého velitele italských ozbrojených sil hraje velkou strategickou hru s cílem posílit svůj globální status. Posilování pozic v Arktidě, Pobaltí, u Černého moře a ve Středomoří vytváří podle Liugiho Binelliho Mantelliho kolem Evropy železný oblouk. „Jedna věc jsou ruské ambice, druhá ruské schopnosti ty ambice něčím konkrétním naplnit,” říká politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd UK a Metropolitní univerzity Praha, který je hostem Interview Plus.
Když od března do září 1969 probíhala na Dálném východě sovětsko-čínská pohraniční válka, nesmělo se o ní v sovětských médiích informovat. Podobně jako o dekádu později o bojích v Afghánistánu.
Jedním z hostů na debatě o zahraniční politice, kterou v rámci své prezidentské kampaně pořádal Michal Horáček, byl Michael Romancov. Politický etnograf a publicista se ve svém vystoupení zaměřil na současné Rusko. Jak uvedl, stále v ruské mentalitě funguje stejný pocit, jako byl za dob Sovětského svazu, kdy byli politici i občané přesvědčeni o nepřekonatelné síle země. Nyní se však Rusko podle Romanceva potýká s daleko vážnějšími problémy, než měl dřív Sovětský svaz.
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.