Sankce, které EU uvalila na Rusko po anexi Krymu, byly prodlouženy. Navzdory incidentu v Kerčském průlivu ale nebyly rozšířeny. Zatím se tedy jede dál ve vyjetých kolejích po cestě, o které nevíme, kam přesně by měla vést.
Sankce, které EU uvalila na Rusko po anexi Krymu, byly prodlouženy. Navzdory incidentu v Kerčském průlivu ale nebyly rozšířeny. Zatím se tedy jede dál ve vyjetých kolejích po cestě, o které nevíme, kam přesně by měla vést.
Složitý svět přeplněný informacemi. Jak se v nich vyznat? Jak odlišit fakta od výmyslů a lží? A komu prospívá informační chaos? Sledujte Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Doba dezinformační. Pozvání přijali mimo jiné astronom Jiří Grygar, politický geograf Michal Romancov, politoložky Anna Durnová a Petra Vejvodová nebo analytik František Vrábel.
Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2017 vyvolala na české politické a mediální scéně mimořádnou vlnu zájmu. Pokusme se zamyslet nad tou její částí, ve které BIS konstatovala, že jsme cílem působení ruských hybridních strategií, a upozornila na jejich spojitost s interpretací moderních dějin.
Zatím vlastně o moc nikomu nejde, tedy kromě Ukrajiny. Rusové zakázali jejím lodím proplouvat pro ni veledůležitým průlivem, ale kromě politických důsledků to mezinárodní společenství nijak nezasáhlo. Jenže příklady táhnou. Co by se stalo, kdyby některý stát zablokoval Malackou či Hormuzskou úžinu?
V reakci na incident v Kerčské úžině, kde ruská plavidla napadla ukrajinské lodě a přinutila je odplout na Krym, schválil ukrajinský parlament vyhlášení válečného stavu. Ten má být na třicet dní vyhlášen v oblastech, kde připadá v úvahu pozemní útok. Jedná se o oblast podél hranic mezi Ukrajinou a Ruskou federací, o pobřeží Azovského a Černého moře a o podněsterské části ukrajinsko-moldavských hranic. Tam všude jsou Rusové nebo síly, které Moskva podporuje.
Mezi Ruskem a Ukrajinou sice oficiálně válka vyhlášena nebyla, ale od anexe Krymu tomu tak de facto je. Bojuje se na pevnině a teď i na moři. Jaké mezinárodní normy zde platí a jak byly při nedělním střetu porušeny?
Podle politického geografa Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michaela Romancova se Rusko dopustilo neoprávněného jednání, když jeho armádní plavidla nedovolila těm ukrajinským proplout z Černého moře do Azovského.
Interaktivní zpravodajský pořad ČT24. Hlavní události dne, podstatná témata a jejich aktéři odpovídající na otázky diváků živě v Hyde Parku. Dnes na téma „Spory Ruska a Ukrajiny v Kerčském průlivu“ s politickým geografem FSV UK Michaelem Romancovem.
Přestože Rusko v neděli zabavilo tři lodě ukrajinského námořnictva, politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov si myslí, že konflikt mezi oběma zeměmi se na moře nepřesune. Oblast Kerčského průlivu je podle něj tak malá, že by Rusům stačilo jejich letectvo. Řekl to v neděli Českému rozhlasu Plus.
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.