Mocní soukromníci vstupovali do mezinárodněpolitických, či dokonce vojensko-bezpečnostních záležitostí od nepaměti. V dnešní době ale někteří mají v rukou už prostředky, které mohou vést ke katastrofě.
Mocní soukromníci vstupovali do mezinárodněpolitických, či dokonce vojensko-bezpečnostních záležitostí od nepaměti. V dnešní době ale někteří mají v rukou už prostředky, které mohou vést ke katastrofě.
Vladimira Putina navštěvují spojenci – po vůdci KLDR Kim Čong-unovi dorazí i běloruský lídr Alexandr Lukašenko. Kdo koho teď víc potřebuje? Jak silnou pozici má šéf Kremlu v Rusku? A jak reaguje na vývoj na ukrajinské frontě? Rozhovor s Michaelem Romancovem v pořadu Interview ČT24.
Prečo podľa renomovaného politického geografa nabral Prigožinov osud doslova rýchly spád? Nemal Putinov kuchár radšej dotiahnuť ťaženie na Moskvu? Kto môže v dohľadnej dobe podkopať hlinené základy kremeľského režimu? Môžeme očakávať zásadný ukrajinský prielom ešte do zimy? Treba sa obávať obratu slovenského kormidla na východ po blížiacich sa parlamentných voľbách? Existuje liek na Štokholmský syndróm mnohých Slovákov, ale aj Čechov vo vzťahu k Rusku?
„Na rozdíl od vůdců Západu pracují lídři zemí BRICS hlavami,“ zhodnotil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov výsledky jihoafrického summitu tohoto uskupení, během něhož bylo přijato šest nových zemí. Podle ruského tisku světová média dospěla k závěru, že summit skončil „politickým vítězstvím Ruska a Číny“. Tak si to rozeberme.
Pod vedením Sergeje Lavrova se ruská diplomacie změnila v propagandistický nástroj. Místo toho, aby diplomaté zdvořile naslouchali, komunikovali a analyzovali, plní zadané bojové úkoly.
21. srpen 1968 byl podle politického geografa Michaela Romancova pro Západ šokem. „Alespoň všude tam, kde byla silná komunistická strana, tedy zejména v Itálii a Francii. Už tehdy to byly důležité západní země, navíc obě integrované do západních struktur. Byť se v roce 1966 Francouzi jakoby stáhli z NATO, ale tak nějak jen napůl. Byly to země, kde měl Sovětský svaz a myšlenka komunismu obrovskou podporu,“ říká v Osobnosti Plus.
Ruští středoškoláci dostanou od září nové učebnice dějepisu. V nich je Česko zmíněno v souvislosti s odstraněnou sochou maršála Ivana Koněva, jemuž postavili sochu „vděční Češi“, protože „právě Koněv dal rozkaz neostřelovat Prahu“, a přesto „pražská vláda vyjádřila svou vděčnost“ odstraněním sochy v roce 2019. „Vděk je v očích Ruska respekt. Člověk má být vděčný. Když není, je neofašista a nacista,“ říká politický geograf Michael Romancov.
Komentář Michaela Romancova: Jeden z nejvlivnějších ruských odborníků na současnou mezinárodní politiku Sergej Karaganov přichází s novým termínem v oblasti vojenské strategie: preventivní odvetný úder jadernými zbraněmi proti Západu. Tvrdí, že jen tak může Rusko zachránit svět, jen tak lze zabránit globální termonukleární katastrofě. Je přesvědčen, že Západ si netroufne jaderný úder opětovat.
Michael Romancov, politický geograf a odborník na Rusko. V Politickým podcastu (dřívější název 37P) byl hostem hned 2x a pokaždé se jednalo o velmi úspěšné díl. Proto jsem se rozhodl ho pozvat znovu, abychom probrali nejnovější vývoj ohledně Ruska. A probrali jsme to opravdu důkladně. Rozebrali jsme summit v Saudské Arábii, vztah Ruska a Číny nebo to, proč se Putin rozhodl zaútočit na Donbas, respektive čím je tahle oblast zajímavá. Uvádí Adam Blišťan.
Rozhovor s Andrejem Poleščukem na platformě Pickey.
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.