Od ruského vpádu na Ukrajinu již uplynul rok a po celou tu dobu se řeší mimo jiné i to, co bude dál s Putinem. Pokaždé když to čtu nebo slyším, vybaví se mi otázky, které svého času s podobnou intenzitou hýbaly světem.
Od ruského vpádu na Ukrajinu již uplynul rok a po celou tu dobu se řeší mimo jiné i to, co bude dál s Putinem. Pokaždé když to čtu nebo slyším, vybaví se mi otázky, které svého času s podobnou intenzitou hýbaly světem.
Evropa je dnes výrazně jiná než ta před rokem, hodnotí proměnu, kterou přinesl ruský vpád na Ukrajinu, politický geograf Michael Romancov. „Na začátku nikdo nedával Ukrajině žádnou šanci. Evropští politici byli připraveni na jinou realitu, na to, že to Rusko zvládne a za tři dny bude po všem. Ale poté, co Ukrajinci ubránili první město a začali ruskou armádu vytlačovat, se situace a podpora Ukrajiny změnila,“ doplňuje ukrajinistka Lenka Víchová.
Pozvání do velké debaty pořádané v prostorách Scott.Weber Workspace přijali: Alexandr Vondra (europoslanec za ODS, bývalý ministr obrany a zahraničí), Petr Zahradník (poradce Evropského hospodářského a sociálního výboru a člen NERV), Michal Macenauer (ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno) a Michael Romancov (politický geograf z Metropolitní univerzity Praha a Univerzity Karlovy).
Od začátku ruského vpádu na Ukrajinu zní z řady míst Západu rozhořčená slova na adresu zemí, které se spolu s námi jednoznačně nepostavily na stranu oběti. Vždyť je to přece tak jasné! Cožpak to nevidí? Realita je velice prostá. Určitě to vidí a nejspíš ani nikterak netápou v tom, kdo je oběť a kdo agresor. V mezinárodních vztazích však vždy platilo, že vědět nebo vidět neznamená, že podle toho aktéři – zejména pak tzv. velmoci – budou i jednat.
Autoři podcastu Ukrcast Andrej Poleščuk a Ray Baseley přivítali politického geografa, pedagoga a publicistu Michaela Romancova.
Cesta Volodymyra Zelenského po Evropě měla několik cílů: zatlačit na západní lídry, aby Ukrajině poskytli účinnější zbraně proti ruským okupantům, zásadně urychlili sbližování jeho země s Evropskou unií a přijali tvrdší sankce vůči Putinovu režimu. Dostane ukrajinský lídr vše, co potřebuje k vítězství ve válce? Vítek Svoboda mluví s politickým geografem Michaelem Romancovem.
Andrej Babiš přinesl do prezidentských voleb téma války, aby mohl opakovat, že ji nechce. Proč každý slovem mír myslí něco úplně jiného? A co by teď znamenalo sednout si k mírovým jednáním s diktátorem Putinem? Hostem Studia N je politický geograf Michael Romancov.
Hostem Debatního spolku byl politický geograf Micheal Romancov z FSV Karlovy univerzity a Metropolitní univerzity Praha, se kterým jsme se věnovali dopadům války na Ukrajině na Rusko, postsovětský prostor, Západ i celý svět.
Putin si představoval, že se Rusko přes obchod a investice propojí s Evropskou unií, získá na ni vliv, a oslabí tím euroatlantické vazby. Když mu to nevyšlo, zkouší podobný postup směrem na východ. Místo vysněného posílení své moci ve světě a proklamovaného upevňování státní suverenity to ale spíš vypadá na výprodej Ruska.
Rusové až dosud porušili všechny své závazky nejen vůči Ukrajině, ale i vůči celé řadě dalších států, míní politický geograf Michael Romancov. Ruským mírovým návrhům by tak podle něj mohl věřit jen blázen, řekl v reakci na skutečnost, že Rusové navzdory deklarovanému příměří v pátek podle Kyjeva útočili na civilní cíle. O tom, že je pesimismus namístě, svědčí i dění na Donbase po obsazení ukrajinského Krymu v roce 2014. Publicista zaměřující se na historii mezinárodních vztahů Michael Romancov byl hostem pořadu Interview ČT24.
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.