Diskuse historika Alexeje Kelina a politického geografa Michaela Romancova.
Diskuse historika Alexeje Kelina a politického geografa Michaela Romancova.
Vladimir Putin byl v důsledku pandemie dlouhou dobu izolován, řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plus politický geograf Michael Romancov: „Zdá se, že vůbec nejděsivějším dopadem pandemie je právě to, že se ruský prezident odstřihl nejen od kontaktu se světovými protějšky, ale pravděpodobně i od lidí, se kterými v Rusku komunikoval z hlediska správy země. Už delší dobu se zdálo, že Putin nekomunikuje s těmi, kterým říkáme ruští oligarchové.“
Válka, kterou Putin rozpoutal, je fyzickým pokusem o návrat ruské moci na území, o němž se domnívá, že má být jeho. Mluví o tom už nejméně od minulého léta. Jedná se o aktivitu tak viditelnou, že ji nejsou schopni zpochybnit ani dva z jeho nejvlivnějších českých zastánců a obhájců – Miloš Zeman s Václavem Klausem.
Záznam přednášky Michaela Romancova z Městské knihovny Praha 15. února 2022.
Před sto lety vznikl SSSR a v prosinci 2021 uplynulo třicet let od jeho rozpadu. Proč (ne)šlo o „největší geopolitickou katastrofu 20. století? Jaké jsou (dis)kontinuity ve vývoji sovětské/ruské zahraniční a bezpečnostní politiky? Co sovětská minulost, respektive její percepce, vypovídá o dnešním Rusku? Klíčem k pochopení chování Ruska v mezinárodních vztazích je velikost, výjimečnost a vítězství.
Viděli jste Formanův film Lid versus Larry Flynt? Pokud ano, možná si vybavíte scénu, ve které je už velmi bohatý, na alkoholu a drogách závislý Larry zabarikádovaný ve své luxusní rezidenci a odmítá se vzdát policii, dokud kvůli dění kolem jeho vily nepřeruší vysílání všechny zpravodajské TV kanály v L. A. a nezačnou se věnovat jen jemu. Putinovo jednání v posledních letech se tomu v řadě aspektů bohužel podobá.
Rusko hází americké snaze obrátit pozornost do Asie klacky pod nohy a Vladimir Putin si může dělat, co chce, protože mu to „Rusové zbaští“. To si myslí politický geograf Michael Romancov, který byl hostem čtvrtečního Horizontu ČT24. Zároveň řekl, že současná krize pouze navazuje na chování, které Rusko praktikovalo v nedávné minulosti.
Kvůli napětí na rusko-ukrajinských hranicích se setkali světoví politici. V Bílém domě americký prezident Joe Biden s německým kancléřem Olafem Scholzem a v Kremlu ruský prezident Vladimir Putin se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Existuje v této krizi ještě prostor pro diplomacii? Hosty podcastu jsou reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.
Koncem minulého týdne americký velvyslanec v Moskvě doručil na tamní ministerstvo zahraničních věcí písemnou odpověď na ruské návrhy ohledně evropské bezpečnosti. Dokument, jenž je výsledkem konzultací mezi USA, spojenci v NATO a Ukrajinou, je prý třeba pečlivě analyzovat a Kreml nebude s odpovědí spěchat. Když Rusko v prosinci loňského roku „upřímně, srozumitelně a tvrdě“ prezentovalo své obavy, učinilo tak způsobem ultimativním. Moskva tvrdila, že požaduje okamžitou souhlasnou písemnou odpověď s právními zárukami, jinak…
Nepokoje v Kazachstánu, hrozící konflikt na Ukrajině i rozhovory a jednání o bezpečnosti. A společný jmenovatel? Rusko. „Rusové se pravděpodobně snaží posílit svou pozici u jednacích stolů,“ říká k událostem Michael Romancov.
Kreml sice od anexe Krymu a rozpoutání války na východě Ukrajiny neustále deklaruje, že rusko-čínské politické, vojenské a ekonomické partnerství může sloužit jako vzor pro podobu mezinárodních vztahů v 21. století, ale těžko říct, co s tím nyní udělá ruské vojenské angažmá v Kazachstánu. Z něj Čína není ani trochu nadšena. Putin si nyní bude muset vybrat, jak se k tomu postaví. Vyhrožovat na jedné straně USA a EU, na druhé se dostat do sporu s Čínou by pro něj bylo mimořádně nepříjemné.
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.