Viděli jste Formanův film Lid versus Larry Flynt? Pokud ano, možná si vybavíte scénu, ve které je už velmi bohatý, na alkoholu a drogách závislý Larry zabarikádovaný ve své luxusní rezidenci a odmítá se vzdát policii, dokud kvůli dění kolem jeho vily nepřeruší vysílání všechny zpravodajské TV kanály v L. A. a nezačnou se věnovat jen jemu. Putinovo jednání v posledních letech se tomu v řadě aspektů bohužel podobá.

Kvůli napětí na rusko-ukrajinských hranicích se setkali světoví politici. V Bílém domě americký prezident Joe Biden s německým kancléřem Olafem Scholzem a v Kremlu ruský prezident Vladimir Putin se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Existuje v této krizi ještě prostor pro diplomacii? Hosty podcastu jsou reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.

Koncem minulého týdne americký velvyslanec v Moskvě doručil na tamní ministerstvo zahraničních věcí písemnou odpověď na ruské návrhy ohledně evropské bezpečnosti. Dokument, jenž je výsledkem konzultací mezi USA, spojenci v NATO a Ukrajinou, je prý třeba pečlivě analyzovat a Kreml nebude s odpovědí spěchat. Když Rusko v prosinci loňského roku „upřímně, srozumitelně a tvrdě“ prezentovalo své obavy, učinilo tak způsobem ultimativním. Moskva tvrdila, že požaduje okamžitou souhlasnou písemnou odpověď s právními zárukami, jinak…

Kreml sice od anexe Krymu a rozpoutání války na východě Ukrajiny neustále deklaruje, že rusko-čínské politické, vojenské a ekonomické partnerství může sloužit jako vzor pro podobu mezinárodních vztahů v 21. století, ale těžko říct, co s tím nyní udělá ruské vojenské angažmá v Kazachstánu. Z něj Čína není ani trochu nadšena. Putin si nyní bude muset vybrat, jak se k tomu postaví. Vyhrožovat na jedné straně USA a EU, na druhé se dostat do sporu s Čínou by pro něj bylo mimořádně nepříjemné.

Ruské ministerstvo zahraničních věcí na svém webu 17. prosince zveřejnilo dva dokumenty týkající se bezpečnostních záruk, které Moskva požaduje od Západu. Zásadním požadavkem je „návrat k hranicím z roku 1997“, tedy do stavu, kdy Česko ještě nebylo členem NATO.

Americký prezident svolal Summit pro demokracii. Nepozval na něj Maďarsko či Turecko, zato Tchaj-wan ano. To silně rozlítilo Čínu, která se spolu s Ruskem rozhodla Bidenovi vysvětlit, co to vlastně demokracie je.