Co přinese Evropě? Spojí se s Putinem? Zastaví globalizaci? Zatím nikdo neví, co nový americký prezident provede. S politickým geografem Michaelem Romancovem se o tom ale dá zasvěceně a zábavně mluvit už teď.
Co přinese Evropě? Spojí se s Putinem? Zastaví globalizaci? Zatím nikdo neví, co nový americký prezident provede. S politickým geografem Michaelem Romancovem se o tom ale dá zasvěceně a zábavně mluvit už teď.
Představuje pro nás Rusko hrozbu? Bude chtít Putin dostat bývalé postsovětské země zpět do své sféry vlivu? O tom všem bude v další díle svého pořadu diskutovat Jan Pokorný se svými hosty: politickým geografem Michaelem Romancovem, Janem Holzerem z Fakulty sociálních studií MU, Janem Kofroněm z Institutu politických studií a s vojenským analytikem Lukášem Visingrem.
Donald Trump by se měl v lednu ujmout úřadu prezidenta USA. Předpokládejme, že se tak stane a že známé konflikty, respektive chování a cíle jejich aktérů, se budou i nadále vyvíjet stejně jako dosud. Co se stane pak?
Jan Kohout: „Brusel se stává druhou Moskvou.“ Michael Romancov: „K tomu má Brusel hodně daleko“.
Ze všech světových mocností má Rusko, počítaje i jeho sovětskou variantu, nejdelší tradici i zkušenost s pozicí nespokojené mocnosti. Moskvě se nepodařilo vyhandlovat Sýrii za Ukrajinu a Krym. A pokud se podaří dobýt Mosul, čímž se nejspíše přiblíží konec Islámského státu, skončí i poměrně úspěšná hra, v níž Rusko samo sebe obsadilo do role jediného rozhodného bojovníka proti islamistickému terorismu.
Jako nejvyšší ústavní činitelé ČR chceme společně zdůraznit, že naše země při naplňování své dlouhodobé politiky vůči ČLR vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi a ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti ČLR… První věta Společného prohlášení nejvyšších ústavních činitelů zasluhuje pozornost z několika důvodů.
Rozhovor s M. Romancovem ke vztahu mezi mocnostmi v pořadu Horizont ČT24, 20. října 2016.
Rozhovor s M. Romancovem k dočasnému klidu zbraní v Aleppu v pořadu Horizont ČT24, 20. října 2016.
Výrok „Rusko rozumem nepochopíš“ je často zneužíván k tomu, aby kritikům ruských poměrů zavřel ústa, protože zdánlivě odkazuje k tomu, že tak velká a svébytná země má zcela logicky vlastní standardy (čehokoli) a naše pokusy proniknout do spletitosti ruské historie (či současnosti) a duše, jsou předem odsouzeny k nezdaru. Rusko se prý nemáme snažit pochopit, Rusko nemá cenu kritizovat, Rusko prostě musíme brát takové, jaké je. Hlavně ho musíme respektovat.
18. září došlo v Rusku k něčemu, co je označováno termínem volby, ale volby to ve skutečnosti nebyly. Proč?
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.