Projev Vladimira Putina před oběma komorami ruského parlamentu nepřinesl nic zásadně nového, přesto v něm něco bylo jinak. Neobvinil tentokrát Západ ze snahy rozvrátit Rusko, žádnou zemi neoznačil za nepřítele. Místo toho nahlas zaznělo, že Moskva hledá přátele a spojence.
Rozhovor na téma, kam se bude Evropa ubírat v roce 2017. Textový výtah vybraných otázek najdete zde.
Západu se nepovedlo prosadit své hodnoty jako hodnoty globální, podařilo se nám ale prosadit chuť konzumovat, svět není plný demokratů, ale spotřebitelů, říká politický geograf Michael Romancov a dodává, že Evropská unie dnes stojí především na výhodnosti vzájemného obchodu. Rusko bylo prý první, které zavedlo do své vojenské doktríny informační válku. Západ podle něj otevřel Rusku dveře a dnes ruskému režimu nahrává svým nejednotným přístupem.
Pocity ohrožení z migrační vlny. Brexit. Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Konflikt na východní Ukrajině. Informační válka vedená Ruskem. Evropa čelí po letech relativního klidu celé řadě potíží. Podle politického geografa Michaela Romancova obstojí, pokud se ze supermarketu promění v supervelmoc a zachová si důvěru v demokratický systém a instituce. Právě o podkopání důvěry západních společností v sebe sama se ale snaží ruská dezinformační kampaň.
Od zhroucení komunismu v Sovětském svazu letos uplynulo pětadvacet let, během kterých se z Ruska nestala ani standardní demokracie, ani tržní ekonomika.
Zatímco se americká politika, právě tak jako britská nebo francouzská, s každým novým šéfem exekutivy mění, zůstává ta ruská zdánlivě neměnná, protože všechny změny jsou buď vysvětleny jako předem zamýšlené, nebo je zpětně upraven výchozí bod.
Peking a Washington mluví zejména o obchodu, Brusel mluví o míru, Moskva mluví o válce.
Co přinese Evropě? Spojí se s Putinem? Zastaví globalizaci? Zatím nikdo neví, co nový americký prezident provede. S politickým geografem Michaelem Romancovem se o tom ale dá zasvěceně a zábavně mluvit už teď.
Představuje pro nás Rusko hrozbu? Bude chtít Putin dostat bývalé postsovětské země zpět do své sféry vlivu? O tom všem bude v další díle svého pořadu diskutovat Jan Pokorný se svými hosty: politickým geografem Michaelem Romancovem, Janem Holzerem z Fakulty sociálních studií MU, Janem Kofroněm z Institutu politických studií a s vojenským analytikem Lukášem Visingrem.
Donald Trump by se měl v lednu ujmout úřadu prezidenta USA. Předpokládejme, že se tak stane a že známé konflikty, respektive chování a cíle jejich aktérů, se budou i nadále vyvíjet stejně jako dosud. Co se stane pak?
Jan Kohout: „Brusel se stává druhou Moskvou.“ Michael Romancov: „K tomu má Brusel hodně daleko“.
Ze všech světových mocností má Rusko, počítaje i jeho sovětskou variantu, nejdelší tradici i zkušenost s pozicí nespokojené mocnosti. Moskvě se nepodařilo vyhandlovat Sýrii za Ukrajinu a Krym. A pokud se podaří dobýt Mosul, čímž se nejspíše přiblíží konec Islámského státu, skončí i poměrně úspěšná hra, v níž Rusko samo sebe obsadilo do role jediného rozhodného bojovníka proti islamistickému terorismu.
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.