Polemika k rozhovoru, který poskytla Haló novinám poslankyně za KSČM Soňa Marková.
Polemika k rozhovoru, který poskytla Haló novinám poslankyně za KSČM Soňa Marková.
Michael Romancov hostem Studia 6 v příspěvku na téma Vojenské cvičení NATO v Polsku
Téma: Jednání zemí G7 v Tokiu
Host: Michael Romancov, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze
Moderní technologie, demografie, nástup rozvíjejících se zemí a přeshraniční toky mění svět k nepoznání. Experti mluví o tektonických pohybech o síle mnohonásobně větší, než byla průmyslová revoluce. Stručně, pravidla hry a zažité pořádky se mění; a na to, co platilo a fungovalo, se nelze spolehnout. Co to znamená pro Česko? Právě nad tím se zamýšleli Michael Romancov, politický geograf vyučující na Karlově univerzitě, a Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
Nevím, jak moc to (ne)platí jinde v Evropě, ale v Česku žije spousta lidí, kteří jsou přesvědčení o tom, že Rusové jsou úplně stejní, jako jsme my Češi, respektive Evropané. Nebyli a nejsou. To neznamená, že by byli horší, nebo lepší. Vůbec ne! Ale je si třeba uvědomit, nebo možná spíš připustit, že Rusové jsou jiní. Nikoli biologicky, nebo barvou pleti, ale svým mentálním nastavením. A neplatí to pro všechny, ale pro většinu ano.
Ve čtvrtek 4. února se v Café Louvre konala první letošní panelová diskuse z cyklu Dialogue Talks tentokrát věnovaná tématu Rusko a Turecko: Jejich zapojení v syrském konfliktu a vliv na ISIS
Diskusi zasvěceně moderoval redaktor ČRo Plus Jan Fingerland a vystoupili v ní hosté Jan Hudema, redaktor Hospodářských novin a Michael Romancov, politolog z Institutu politologických studií FSV UK. Účastníci diskuse zmapovali vývoj ruských a tureckých zájmů v oblasti i vliv a postavení ostatních důležitých hráčů v syrské válce. Vysoká návštěvnost akce ukázala, že je téma pro českou veřejnost stále velmi důležité.
Když Českou republiku navštíví americký, čínský nebo ruský prezident, je to něco podobného, jako když přijede světová tenisová jednička, nebo dvojka. My se naopak objevujeme kolem padesátého místa na světě, pokud jde o velikost HDP, respektive jsme na osmdesáté páté pozici, pokud jde o velikost populace. Co u nás tedy tak „těžké váhy“ světové politiky a ekonomiky chtějí? Proč k nám přijíždějí?
Čína se dere do první řady zemí světové rodiny, kde vždy byl Západ.
Číně nepomůžeme, ale můžeme škodit Západu.
Musíme proto vědět, kde a kým jsme.
Politický geograf UK FSV Praha a Metropolitiní univerzita Praha, pedagog a publicista.
Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK.